Mám notebook ThinkPad T60 a rád bych si vyzkoušel SUSE. Potřeboval bych nějakou dobu souběh Win XP (byla by primární) a SUSE, než se rozhodnu zda zůstat u XP či přejít na SUSE. Myslíte, že by mohl fungovat následující scénář, mám-li k dispozici HD s WinXP a nově pořízený HD, který bych rád dočasně připojoval vložením do ThinkPad Ultrabay 2000 hard drive adapteru (vypadá takto a dává se místo DVD mechaniky).
- záměna HD s XP za prázdný
- instalace SUSE
- návrat HD s XP (to pro běžnou práci s XP)
- pro testování SUSE změna pořadí bootování v BIOSU a nastartování SUSE z disku vloženého do výše zmíněného adaptéru
Mé dotazy jsou:
- unese Linux takovéto divoké prohození disků? (pokud vím, tak Widle ne)
- pokud ano, existuje vtipnější řešení, než se neustále hrabat v BIOSU?
Hlavní cíle téhle šílenosti jsou:
- po jistou dobu (asi měsíc) souběh obou systémů
- po volbě OS mít možnost rovnou použít HD s čistou instalací ať již SUSE ;?) nebo XP :( - děsně nerad instaluji 2x ;?D
přesně popisovanou konfiguraci, ale standardním řešením pro dual boot je použití boot manageru, zde nejlépe asi GRUBu nainstalovaného do MBR bootovacího disku (s WXP). Zařídí to normální instalace SUSE (s příp. možností ruční korekce). To je tedy konfigurace pro souběžnou přítomnost obou disků.
Jeden disk: MBR se dá kdykoliv obnovit jen pro WXP (příkazem fixmbr po nabootování z instalačního CD WXP do nouzového režimu) a nejspíš by šel přidat i GRUB (třeba v YASTu z live verze SUSE) na druhý disk v situaci, že budete mít ve stroji právě jen tento druhý disk se SUSE.
JirkaZ
Nevidím nejmenší důvod, proč by toto řešení mělo linux (suse) nějak rozhodit :-)
Je zde pouze jedno důležité omezení a to, že pokud nainstalujete grub do MBR win disku, musíte pro jeho funkčnost mít stále v notebooku přítomný hdd s linuxem (pokud ho chcete mít kompletně na odděleném disku).
Řešení jsou dvě:
1) použít zavaděč lilo a nainstalovat ho třeba na diskutu/usb a když by jste chtěl nabootovat do suse, tak přípojit usb a zvolit ho pro bootování
2) nainstalovat grub do MBR disku s linuxem, zkopírovat prvních 512bajtů, tento soubor následně přesunou na disk s win a upravit win zavaděč (podrobnosti bych vám pak dopsal).
honzaS
konkrétně mě zaujala věta:
"Je zde pouze jedno důležité omezení a to, že pokud nainstalujete grub do MBR win disku, musíte pro jeho funkčnost mít stále v notebooku přítomný hdd s linuxem (pokud ho chcete mít kompletně na odděleném disku)."
Situace: hda má v MBR grub a jinak je windows only, hdb je linux only. Co to udělá, když linuxový hdb vyjmu (občas)? Před nedávnem jsme totiž takovou věc řešili a pak se pobláznil hardware, takže jsme nepokračovali (a nedořešili to)... Jde mi o to, zda při vyjmutém hdb bude z grubu možno nabootovat alespoň do Windows, nebo ani to ne (a pokud ne, tak proč ne)...
JirkaZ
Nebude. Důvod je ten, že spouštění grubu je rozděleno do tří fází, které jsou označeny jako stage1, stage1_5 a stage2. V MBR je uložen pouze stage1 (omezení 512bajtů). Ten pouze pomocí informací v něm uložených vyhledá a pustí stage1_5 (obsahuje driver pro konkrétní filesystem), aby mohl být ve finále spuštěn stage2.
Např. boot menu, grub shell jsou součástí stage2.
Proto kdyby jste měl v pc pouze disk se stage1, nebudete moci nabootovat, protože se ani nespustí grub.
viz. /boot/grub/
honzaS
něco takového jsem tušil (dívali jsme se tehdy i na stage, ale nepokračovali, jak jsem psal). Je užitečné, že jste to takhle sesumíroval.
K lilo: předpokládám, že lilo si nikde na hdd nic neukládá, pokud je samo umístěné třeba na disketě nebo USB - je to tak? Pak by bylo možné disky libovolně vyjímat - nebo ne?
JirkaZ
Ano. Lilo je možné kompletně nainstalovat na přenositelné médium a pak bootovat pomocí něj. Samozřejmě je důležité zachovat pořadí hdd tak jak jsou v lilu nastaveny (nebo před bootem ručně upravit).
honzaS
prostě potvora. On ten hard drive adapter neumí SATA disky => budu se přepínat šroubovákem :(
Představa, že bych za měsíc přešel z Win na Lin myslím není reálná. Pouze se můžu rozhodnout, že na Linux přejdu - mě ten přechod trval na desktopu ~ 2 roky. Takže na nějaké prohazování disků bych dopředu rezignoval, nehledě, že jsem jakousi výměnou pevných disků kdysi prováděl - a ony to ty disky dost špatně snášely. Další problém je s daty. Nějak si nedovedu představit, jak zkoušet nový systém, když nebudu mít data. Takže doporučuji klasický dual boot a vykašlat se na BIOS a tu diskotéku.
ze dne na den (mluvím o několika z těch, co jim administruju systém) a taky to funguje ;-) Všechno je pouze a jenom o vůli, případně o souvisejícím tlaku.
Nicméně dual boot ano, už jsem to psal. Pokud to na notebooku s danou velikostí jednoho HDD bude reálné...
JirkaZ