Jeden ze zajímavých způsobů jak oživit Váš počítač nabízí Novell v podobě SUSE Linux 9.3 Professional. Tak se na to podíváme...

Instalace

Již ve verzi 9.2 se stalo dobrým zvykem nahradit nemožné papírové desky na instalační média praktickou a kvalitní krabičkou. V zakoupeném balíku nalezneme kromě médií i Uživatelskou příručku. Ta patří k tomu lepšímu mezi uživatelskými příručkami, nicméně mantinely toho, co je uživatelská příručka nepřekonává. Takže zde dílem najdeme informace, které známe a dílem ty, které nepotřebujeme :-)), nicméně jsou podány přehledně a odlehčeně. Média jsou tvořena pěti CD s instalací 32 bitové verze a dvěma DVD s 32- a 64 bitovou verzí a zdrojovými kódy. Instalace samozřejmě od začátku probíhá v grafickém módu (pochopitelně ne přes X, ale přes framebuffer), kterému nelze upřít atraktivitu a jednoduchost ovládání. Ostatně srovnáme-li, co se děje na obrazovce po vložení instalačního média 9.3 s tím, co se děje při stejné činnosti při použití nejvyspělejšího operačního systému všech dob a světů ™, vyznívá toto srovnání pro Redmond dost tristně. Popisovat činnost YaSTu při instalaci by bylo zbytečné, takže se podíváme na konkrétní zkušenosti při instalování na různé plaformy.

Notebook IBM TP R40 (Centrino 1400, 512 MB RAM, mRadeon 7500, pomalý NTB HDD 40 GB). Zvolil jsem kompletní instalaci, s výjimkou Gnome, Apache serveru, XEN a rozličných exotických fontů. Instalace z DVD trvala asi necelé tři hodiny a byla bez problémů. Potěšila přítomnost balíku tpb (thinkpad buttons), který bez sebemenších problémů zprovoznil všechny funkční klávesy NTB IBM. Oproti verzi 9.2 je vidět pokrok v powersave režimech, zejm. uspávání na disk funguje výborně a probouzení z uspání do RAM je podstatně rychlejší, než dříve. V YaSTu by ovšem mohlo být již při instalaci upozornění, že pokud chcete používat uspávání na disk na plno, potřebujete buď k tomuto účelu mít vytvořený jeden malý oddíl s FS ext2 nebo ext3, popř. mít celý / v ext. Výdrž na baterie je subjektivně stejná, jako ve Windows. Rozhodně lze konstatovat, že IBM TP je jedna z nejlepších voleb pro SUSE 9.3 a vice versa.

64 bitové PC (Athlon 64 3000+, 1 GB RAM, Radeon 7500, HDD WD Raptor 10 000 rpm). Plná instalace (s výjimkou moderních čínských fontů a jiných „nezbytností) trvala z DVD zhruba 35 minut (!) od spuštění instalace do rebootu. Stručně lze říci, že tato kombinace použitého OS a železa je velice příjemnou záležitostí, poskytující výborný výkon, v atraktivním balení za příznivou cenu.

Deskbook Asus D1 (Celer 2.0 GHz, 512 MB RAM, int. grafika SiS, HDD 60 GB 5400 rpm). Jediný trochu problematický účastník testování. Na rozdíl od předchozích verzí SUSE Linuxu se zde v případě 9.3 objevil problém se zavedením ovladače pro IDE řadič (sis-ide). Kupodivu při manuální instalaci se tentýž modul bez jakýchkoliv úprav načetl a funguje. Není třeba rozebírat, že SiS chipsety a grafiky nejsou nejlepší volbou pro Linux, nicméně vše funguje jak má (kromě 3D).

PC (Pentium II 400 Mhz, 256 MB RAM, Radeon 7000, HDD 20 GB). Plná instalace z CD trvala dost dlouho (odhadem přes tři hodiny). I s marnotratně nastaveným KDE je rychlost systému přijatelná, ale pro slabší HW už by bylo vhodné volit méně náročné grafické rozhraní.

Oproti dřívějším distribucím je v instalaci jeden poměrně podstatný rozdíl. Po instalaci z médií je totiž více než záhodno využít služeb YOU (YaST Online Update) a stáhnout si aktuálně dostupné balíčky. V opačném případě se Vám může stát, že si přehrajete mp3 jenom v RealPlayeru (což by asi řadu uživatelů nepotěšilo) nebo budete postrádat některé šikovné prográmky (např. Audacity). Novell totiž značnou část softwaru souvisejícího s multimédii distribuuje formou volitelných Multimedia Option Packů. Jde zřejmě o prevenci před různými licenčně-právními spory. Případné výhody i nevýhody jsou zřejmé...

Desktop

V distribuci najdeme kromě několika malých až minimalistických window managerů (populární WindowMaker, Openox, Blackbox, FVWM, TWM) nové KDE ve verzi 3.4 a Gnome 2.10. Na celé distribuci je vidět, že vývojáři SUSE vsadili na KDE. GNOME a KDE sdílí řadu aplikací, v Gnome naleznete i centrum nápovědy z KDE. Bez GTK si KDE již těžko představit a ostatně laškování s GTK devel knihovnami patří k obvyklým radovánkám při kompilování různých grafických interface (Mplayer...).

Na úporně tradovaný názor, že Windows nabízejí atraktivnější a ovladatelnější grafické prostředí lze odpovědět: jak KDE... Grafika nového KDE 3.4 je opravdu podařená, možnosti konfigurace desktopu a jeho ukládání do profilů (stylů) jsou nepřeberné. SUSE konečně dodal řadu pěkných tapet, nejenom kvantum podivných slizovatých obrázků s praštěnými názvy (all good people apod.). Vzhledem k převažujícímu výkonu dnešních počítačů mě notorická HW rozežranost KDE nepřijde jako problém a domnívám se, že aktuální KDE patří momentálně k nejatraktivnějším a nejpříjemnějším rozhraním. Tady je vidět, co bylo cílem vývojářů. Nikoliv udělat dobrou distribuci jen pro linuxáře, ale nabídnout majoritním uživatelům skutečně atraktivní prostředí, ze kterého se jim do Windows nebude příliš chtít. Přidávat screenshoty nemá příliš význam, toto prostředí je natolik konfigurovatelné, že není problém vytvořit naprosto rozdílné vizáže (i chování rozhraní), mezi kterými se lze přepínat pouhým přehazováním profilů v KDE ovládacím centru.

Novinky a příjemnosti

Kromě již výše zmíněné upravené grafiky se odehrála řada dalších změn. Subjektivně se mi zdá, že KDE nyní startuje o něco rychleji. Součástí distribuce je OpenOffice.org ve verzi 2.0-pre. Ačkoliv to může u komerční distribuce vypadat poněkud odvážně, žádný problém či nestabilitu jsem nezaznamenal. Uživatel si může nainstalovat i XEN (Virtual Machine Monitor pro paralelní běh několika instancí OS), který vytvoří další položku v nabídce GRUBu. Systém jsem zatím nijak podrobněji netestoval, takže nehodnotím. Velmi mě potěšilo, že do distribuce byl zahrnut i Grass, škoda jen, že vývojáři zřejmě již nestihli použít aktuální verzi 6.0 a v distribuci nalezneme verzi 5.0.3. Na implementaci Grassu by to chtělo ještě zapracovat. Oproti dřívějším verzím se zlepšila podpora Bluetooth. Rozchodit Siemens S65 s donglem MSI byla otázka asi minuty. V oblasti grafiky se objevil další silný nástroj a tím je Blender – značně sofistikovaný SW pro 3D modeling. Staromilce potěší legendární Freeciv ve verzi 2.0 s českým překladem. Zajímavé je, že její chování se liší ve 32 a 64 bitové verzi. Podle mých empirických zkušeností se podpora USB zařízení posunula na vysokou úroveň a všechna USB zařízení, která jsem vyzkoušel (fotoaparáty Sony CyberShot, Minolta A2, Umax Premiere (s těmi měla 9.2 problémy), HDD Maxtor One Touch, BT dongle MSI, přehršel různých flash disků, MP3 přehrávač...) byla v pohodě detekována a zprovozněna. Trochu nevole u mě vzbudilo chování démona HAL, protože přehazování více USB zařízení mu činí potíže. Na druhou stranu je používání řady výše uvedených zařízení v řadě případů jednoduší, rychlejší a někdy i spolehlivější (BT) než ve Windows.. Pohodlná a rychlá práce s (nejen) smb sítěmi potěší, na druhou stranu opak by byl zklamáním...

Co potěšilo méně...

Na počítačích, kde jsem použil FS Ext3 jsem pozoroval, že FAM (File Alteration Monitor) se začne postupně oddávat značnému procesorovému obžerství a klidně si tvoří až k 50ti % aktuální zátěže CPU. Je zvláštní, že podobných hodnot (podle výpisu top) dosahoval na 64 bitovém Athlonu i na starém Pentiu. Takže vypnout... Na ReiserFS jsem nic podobného nepozoroval. Dále nepotěšilo (oproti verzi 9.2) citelně komplikovanější rozchození synchronizace s PDA s OS Palm. Problémy s fonty v Xmms (resp. v aplikacích používajících GTK 1) jsou zbytečné a kazí dojem. Změny by bylo potřeba provést i v nastavení HAL démona, aby střídání USB zařízení probíhalo korektněji. Samozřejmě lze namítnout, že zde se není těžké dopracovat nápravy, ale pokud má tento systém ambice přitáhnout k Linuxu i nezkušené uživatele, mělo by vše být korektně vyřešeno hned od nainstalování.

Závěr

SUSE nabízí velmi komfortní distribuci, vhodnou zejména pro nasazení ve firmách. Běžné domácí použití trochu komplikuje nepřítomnost kodeků pro multimédia (zejm. video a před update i pro .mp3), takže je třeba nainstalovat kodeky pro Xine (a od něj odvozené přehrávače), popř. nainstalovat Xine celé znovu. Druhou možností je instalace Mplayeru. V této souvislosti je příjemné, že již nyní jsou na packman.links2linux.de k dispozici rpm balíčky pro verzi 9.3 a to jak pro 32 i pro 64 bitovou platformu. Možnost vyhnout se kompilaci, která není úplně triviální (chceme-li i GUI) potěší leckoho. Jak jsem již uvedl – absence potenciálně sporných kodeků v základní distribuci je výsledkem snahy Novellu dodat systém, který bude právně „neprůstřelný“ i v podmínkách momentálních turbulencí kolem SW patentů a excesivního chování velkých sdružení na ochranu autorských práv (RIAA, rozličné OSA a další gangy), což je pro nasazení ve firemním prostředí důležité. Velmi bych se přimlouval, aby vývojáři Novellu nezůstali na půli cesty a plně integrovali systém Grass (včetně nějakého přívětivého GUI) do SUSE. Snadná a kvalitní podpora dominujících GIS formátů by mohla být silným argumentem pro firemní implementaci. Další velmi silnou stránkou 9.3 je nasazení na mobilních zařízeních. Minimálně notebookům IBM „sedne“ tento systém jako ulitý.

Komfort a možnosti nového KDE 3.4 sice nejsou zásluhou SUSE (snad kromě tapet a některých motivů), přesto zvyšuje atraktivitu 9.3 pro většinu uživatelů. Domnívám se, že v 2D desktopu se už o mnoho dál jít nedá a další vizuální „parádičky“ si umím představit spíše na poli 3D desktopů (Looking Glass apod.). Pokud nyní skalní linuxáři znechuceně kroutí hlavou, měli by si uvědomit, že Linux se nyní dostal do fáze, kdy musí vzít útokem sympatie BFU. A cesta k BFU vede přes jeho monitor. U SUSE, resp. Novellu si to zjevně uvědomili. SUSE 9.3 není konkurentem pro Slack apod., ale pro Windows XP.