Strašák příkazové řádky

Nejen zde na portále či fóru, ale i na řadě jiných míst, se s tím, jak přibývá lidí, kteří s linuxem začínají, stále častěji setkávám s mýtem o složitosti příkazové řádky. Netuším, kde a jak tato všeobecně rozšířená „pravda“ vznikla. Snad proto, že řada lidí hledá v linuxu náhradu Windows, kde je běžným uživatelem příkazová řádka zřejmě považována za jakýsi historický přežitek z časů DOSu.

Dlužno říci, že i u Win je tomu tak zcela neprávem. Barevná okénka a klikání myší bývá často prezentováno jako cosi nanejvýš pokrokového a moderního. Ano, všechna ta krásná a zdánlivě jednoduchá klikátka nám všem mnohdy mohou ulehčit život. Přesto nejsou a v případě linuxu ani nemohou být plnohodnotnou náhradou.

Při alespoň zcela základní znalosti principu fungování linuxu a alespoň částečné představě o významech slov, jako je shell, proces či strom procesů, je zcela zřejmé, že příkazový řádek je oknem i dveřmi k samotným základům linuxu. Navíc osvojit si několik základních příkazů, ale hlavně princip práce s příkazovou řádkou, je věc jen asi tak složitá, jako projít skutečnými dveřmi, které ještě navíc nejsou ani zamčené.

Takováto základní znalost pak uživateli otevírá mnohdy netušené možnosti. Existuje celá řada úkonů, které je mnohem snazší a rychlejší provést v příkazové řádce a existuje i celá řada úkonů, které ani při současných nesporných kvalitách nástrojů jakým je například Yast nelze jinak provést. Díky znalosti příkazové řádky je možné svůj systém přiohnout podle vlastních potřeb a ušetřit sám sobě do budoucna spoustu času, kterého máme všichni tak málo. V neposlední řadě pak základní znalost práce v příkazové řádce dokáže zásadně pomoci při řešení případných problémů, protože informace které lze jejím prostřednictvím získat v naprosté většině případů mnohem lépe vypovídají o podstatě daného problému. A navíc, práce v příkazové řádce je zcela nezávislá na používaném grafickém prostředí. I řešení daného problému se pak stává univerzálním, nezávislým na grafickém prostředí a mnohdy i na používané distribuci, což pak významným způsobem rozšiřuje množinu zdrojů užitečných rad.
V žádném případě nemám v úmyslu tvrdit, že je špatné něco naklikat. Jak jsem již uvedl výše, mnohdy se jedná o cestu jednoduchou a elegantní. Nezatracujme ale na druhou stranu příkazovou řádku, jako něco uživatelsky nepřívětivého a ošklivého. Alespoň ne dříve, než se o ní sami něco dozvíme a budeme schopni si vytvořit rozumný a objektivní názor. Často člověk ani netuší, že daný úkon lze v příkazové řádce provést daleko snadněji než klikáním. Může být totiž mnohem jednodušší a rychlejší napsat v příkazové řádce jeden příkaz než se proklikat k ikoně, která nakonec provede úplně totéž, aniž o tom možná víme.

Na závěr si dovolím jeden apel směrovaný jak na nováčky, tak na některé pokročilejší uživatele. Berme prosím příkazový řádek, jako jednu z možností jak se svým linuxem pracovat a naučme se alespoň základům práce s ní. Jedině tak si budeme moci udělat objektivní představu o tom, jak v konkrétních případech pracovat efektivně.