Příkazový řádek 3)

ls

ls se používá k výpisu souborů v adresáři.
Může však být používán různými způsoby.
Můžete jen napsat ls, nebo i přidat možnost (option), která modifikuje příkaz.
Je to docela užitečné, když chcete sandboxnout (sandboxing je mechanismus, který slouží k separaci procesů běžících se stejným oprávněním)
Můžete hledání například zúžit na určitou specifickou informaci,to je to co je možnost (option).
Formálně to můžete napsat takto
command (příkaz) – option argument
Příkaz je zkrátka příkaz, který píšeme (třeba pwd, ls nebo cokoliv jiného)
Nechte mě poznamenat jednu věc : Možnost (option) by měla být psána uplně přesně.
Takže pokud je option l, měli byste ji uvést za příkaz.

Argument je objekt se kterým příkaz operuje.
(V tomto případě to budou adresáře, kterými se naučíme navigovat)
Pojďme vyzkoušet příkaz ls, který použijeme v adresáři etc/ ve vaší domovské složce.
Teď ale bez žádných možností.

všechny soubory, které jsou tříděny dle barev.
Modré jsou adresáře, bílé jsou soubory a zelené se zdají být skripty shellu nebo tak něco.
Je tam ještě více barev dle typu souboru.

Můžete použít stejný příkaz tentokrát s možností – option -l.
- l vypíše obdobné soubory a adresáře, ale v dlouhém formátu v případě ,že potřebujete více info:

Dlouhý formát

Použitím dlouhého formátu vidíte více informací a nějaká šíleně vypadající písmenka a symboly podívejte se :
-rw-r–r– at na začátku řádků.

Zde je schéma toho co to všechno vlastně znamená.File NameJméno souboru.
Modification timeČas poslední úpravy.
Size Velikost souboru v bytech.
GroupJméno skupiny, která má povolení s vlastníkem a
Owner Uživatel, který vlastní soubor. Nejdůležitější však je
File Permissions
To je to plácání na začátku každého řádku v dlouhém formátu.
První charakter je typ souboru.
Pokud je 'd' jedná se o - složka souboru.
Pokud je 's' jedná o obyčejný soubor.
Další tři charaktery znamenají read, write a práva vlastníka pro spouštění souboru.
Další tři jsou práva pro skupinu, která má přístup k souboru a poslední tři charaktery jsou pro každého, kdo se pokouší použít soubor.
-rw-r–r– znamená to, že je to běžný soubor (první '-') vlastník souboru může číst i zapisovat soubor, ale nemůže ho spouštět, není spustitelný.
'rw' za počátečními '-'
Skupina uživatelů a kdokoliv může pouze číst soubor můžete vidět 'r-' sekvenci opakující se dvakrát.
Pokud skupina měla 'rwx' namísto 'r-' znamenalo by to, že uživatelé můžou číst, zapisovat i spouštět soubor.

Další možnosti pro ls je ls -la – zobrazí se seznam všech souborů, skryté soubory nejsou vidět.
Zobrazí se seznam všech souborů v rodičovské složce v dlouhém formátu.

less

less, ukáže vaše textové soubory.

Použijte /etc/os-release.

A je to..
less zobrazí najednou jen jednu stránku vašeho textu.
Abyste se posunuli o stránku dál stikněte Page up nebo 'b' k posunutí dozadu použijte Page Down, nebo mezerník.

Velké G váš přesune na konec textového souboru.
1G vás přesune na začátek textu
/písmenka - bude se hledat mezi písmenky v textu
Například když napíšete /suse
Bude hledat přesná písmenka ve vašem textu a označkuje je.
n – bude opakovat vaše poslední hledání
h – zobrazí všechny možnosti

File

File ukáže, jaký typ souboru hledáte ASCII text, jpg obrázek, bash skript atd. Jak jsme procvičovali /etc/os-release pojďme to také použít zde.

Tak os-release je ASCII textový soubor.
Vyzkoušejte si to i s něčím jiným a podívejte se na výstup.

Hodně zábavy.
www.opensuse.org ze dne 1.července 2014 Nenad Latinovič