OpenSUSE 11.2 RC1

Tak jsem cvičně nahodil 11.2RC1 s KDE 4.3.1 na mašinu (2GB RAM, nějaké Athloní dvojjádro). Nevypadá to vůbec zle, byť malé mušky tam jsou. Tak tedy:

1) Ačkoliv již bylo uvolněno KDE 4.3.2, v distribuci zůstalo KDE 4.3.1. Údajně se jedná o 'skoro 4.3.2', ale v takovém případě se mi to zdá nešťastné. Chápu, že ačkoliv 4.3.2 je jen oprava chyb a lokalizace, tak představuje jistý potenciál nebezpečí a proto není zájem to na poslední chvíli nasadit. Jenomže jakási meziverze, kterou prý ta použitá 4.3.1 je, je vlastně také problém - je to 4.3.1, nebo 4.3.2? Osobně bych se přimlouval za to, aby se v takovém případě pár dní počkalo anebo bych snesl riziko dolaďování 'za provozu'.

2) Po výchozí instalaci se po vložení DVD nenabídne jeho přehrání v Kaffeine - je tam pouze digikam a delfín.

3) Nějak nechápu, asi nějaké nedopatření, ale v repozitářích je stará verze Scribusu a Simutransu. To první mi i poněkud vadí. Že bych zase po dlouhé době sáhl po svaté trojici?

4) Zatím nejsou zcela připraveny přídavné repozitáže, ale to není problém distribuce a koneckonců je to přece ve stavu RC.

5) Z nějakého důvodu nešlape skype - chybí mu prý knihovna libXv.so.1, která tam však je - i když teď mě napadá - že to bude 64bitů? No, podívám se na to.

6) Používám vlastní upravenou klávesnici - nojo, zase jsem musel hledat, kam ji nacpat, změnilo se to. Dosud se to zapisovalo do xorg.xml a xorg.lst, teď na to jsou evdev.xml a evdev.lst.

Asi největší mouchou tak zůstává absence nějaké verze s dlouhou dobou života - klidně i placenou, dokonce bych to preferoval. Apropó, jaký je vlastně názor Vás čtenářů na existenci nějaké mírně placené verze s dlouhou dobou podpory? A také měli byste zájem se nějakého takovéhoto projektu zúčastnit? Já bych se mohl podílet jako sponzor, případně nějakou organizační prací a potom třeba tím, že bych dělal chytrého ;-).

Ale nebudu jen kritizovat:
Systém jede velmi pěkně, je hezky upraven, dosavadní brzda KRunner už nebrzdí, po doplnění repozitářů aktuálními aplikacemi to bude skvělý systém s kterým se bude dobře pracovat. Myslím, že do 14 dnů začnu opouštět starší verze. Jedu 11.1 kde mám skoro vše a doufám, že opustím i 10.3 kde mám skype, které mi na 11.0 i 11.1 docela zlobilo a chodí jen někdy.

17. Říjen 2009
Autor: jik
Sdílet:

Komentáře

Klokotik odpověděl -

Když jsem nedávno zkoušel Live CD, po chvíli mi došlo, že funguje zvuková karta X-Fi Fatal1ty Champion Series! Už se nemůžu dočkat na finální vydání :D!

Damillo odpověděl -

Takže nejsem sám, kdo byl překvapen? Moje X-Fi Platinum jede jak z partesu :-D Škoda jen toho čelního panelu, ten asi v linuxu nebude nikdy v provozu. Ale jinak mi tu frčí 11.2 RC2 a spokojenost. Těším se na finálku, potřebuju rozjed driver pro Nvidii a nějak se mi nedaří komplilace

nef odpověděl -

A co grafika ATI, po deseti černých obrazovkách u 11.1 jsem Suse vzdal (znám instalaci) poslední ovladač G01, x1600).

Neznámý odpověděl -

Aj ja mam ciernu obrazovku po nainstalovani OpenSUSE 11.2 RC1 na notebooku
ASUS A6Je. Vo verzii 11.1 to bolo o.k. Grafika ATI x1450.

Neznámý odpověděl -

Pokud mate "stesti" tak je to znamy problem s ATInama - zkuste pri prvnim rebootu, co probehne behem instalace, nabootovat do jineho linuxu a podivat se do /etc/X11. Pokud tam budete mit jen neco na zpusob xorg.conf.install a nic jineho, tak to zkopirujte na xorg.conf. Sice ta konfigurace vypada dost zvlastne, ale u me to pomohlo.

Fuzo odpověděl -

Jeden z důvodu proč nepoužívám (prozatím) SuSE je taky časté vydávání nových verzí a problém s přechodem z jedné verze na druhou. Myslím si že toto je dost velký kámen úrazu pro nové uživatele. Kdo si nainstaluje XP tak si stáhnul SP2 teď SP3 a funguje pořád s nastavením které tam má, Office, utilitky, málo kdy se stane že se SP se musí stáhnout nová verze ale je to jenom nová verze jednoho (:-)) programu. Ale pokud se nepletu tak U SuSE nelze jednoduše říct , mám verzi 10 a chci přejít na 11 tak zapíšu nové repo a dám update ALL a konec. Jsem asi moc rozmazlen Woknama ale to co drží každou distribuci jsou uživatelé, kteří ji používají. Nebo se pletu? Myslím tím ty přechody ze starších verzí. Dík za pozornost.

Neznámý odpověděl -

SuSE 10 a 11 je asi jako WXP a Vista ... SP ve widlích jsou pouhé záplaty nefunkčnosti a bezpečnostních děr ... update u SuSE ... :-)) ... z XP na Visty nejde plynule řejít s původním nastavením a programy ...

Jakub D. odpověděl -

Service packy mi vubec nepripominejte - kamaradovi jsem chtel kdysi na WinXP nainstalovat SP2 a vysledkem bylo zamrznuti stroje vzdy po nabehnuti login screenu. Od te doby se SP na widlich vyhybam jako cert krizi :-))

Aidamos odpověděl -

A nejpozději po roce normálního používání jsou ty Windows tak zasekaný a zpomalený, že se s nimi vůbec nedá dělat a tím pádem se stejně musí kompletně přeinstalovat...

jik odpověděl -

Toto není moc košér. Máte sice částečně pravdu, ale tomu se říká demagogie. Ano, jsou uživatelé, kteří si wokna to zapráskají do měsíce. Jiným vydrží ve slušném stavu roky - ti se nám tady mohou smát.
Nemá smysl argumentovat, jak je jiná platforma zlá, OS je opravdu dobré, ale dá málo příležitosti těm, kteří prostě nainstalují a potom s tím pouze pracují. A to je škoda.

Neznámý odpověděl -

Záleží dost na přístupu uživatele. Ve windows není člověk zvyklý cokoliv řešit, takže při každém menším problému ihned reinstaluje. Takový člověk, když přejde na linux (Suse, Mandriva, atd.) má pocit, že nemusí nic řešit. Do prvního menšího problému... Pak jsou tu dvě skupiny lidí (z těch co chtějí přejít na linux). První skupina lidí řeší problémy tak jako ve windows - reinstall a ta druhá začne číst dokumentaci a prohrabovat se fórama, jak problém vyřešit. Nakonec je problém odstraněn a ti lidé zjistí, že to samé se dá aplikovat s úspěchcem i na windows (číst dokumentaci, fóra, atd.). Nakonec si uvědomí, že windows jim toho poskytuje mnohem víc (dlouhodobá podpora, více aplikací, lepší jednotné GUI, vyřešená politika fontů, legální kodeky) a na linux zapomenou. Avšak jenom linuxu vděčí za to, že se naučili spravovat svůj operační systém. Linux je zachránil od neustáleho reinstalování.

Fuzo odpověděl -

Jestli je normální užívání instalace všeho možného SW co kde člověk najde, tak ano, já instaluju XP jenom při výměně železa cca v dnešní době jednou za 3-4 roky a mám je na HDD jenom kvůli TrackIR který není v linuxu podporován :-(

Aidamos odpověděl -

Ono jde o to, že to viditelné zpomalení se projeví hned po čisté instalaci a následném stažení a nainstalování cca 90ti aktualizací. A s každou další aktualizací a samozřejmě instalovaným programem se to zpomaluje a zpomaluje a zpomaluje až to leze na nerv. To je obecně známá věc a nikdo mi to nevymluví. A každopádně "stop the flame", neudržel jsem se si nerýpnout když někdo tak urputně vychvyluje Windows, že nemusí vůbec reinstalovat.

Neznámý odpověděl -

Mě zase SuSe zpomaluje tím, že před potvrzením každé instalace sebemesšího programu musím odškrtávat tzv. suggested a recommended packages. Opravdu mě to *re, když se mi s českou lokalizací např. OpenOffice.org nutí taky bulharská, atd. Neví někdo, jak to vypnout. Prošel jsem mnoho různých fór, ale nejschůdněji to řešili okomentováním nějakého product.xml, který je ovšem kompletní (včetně té volby na odkomentování) pouze ve SLEDu. Zkoušel jsem ten řádek dát do OpenSuse, ale nefunguje to. Bylo to něco jako "Suggested packages ....TRUE" tj. False by mě toho jistě ve SLEDU zbavilo, ale OpenSuSe se nechytá. Asi donucovací metoda koupit SLED :-)

moje odpověděl -

Zvlastni. Ja mam opensuse uz cca 5 let (tehda se to jeste nejmenovalo opensuse). A zatim jsem nepreinstalovaval, jen aktualizoval a s nastavenim jsem problem taky nemel. A verzi mam samozrejme aktualni.

user odpověděl -

Vpodstatě máte do jisté míry pravdu.
Časté vydávání nových verzí binárně nekompatibilních s těmi staršími je nejhorším problémem většiny distribucí Linuxu. Chápu, že to mnohé uživatele otravuje a spoustu jich úplně odradí.
Je to těžko pochopitelné a nesmyslné. Každopádně to někdy ztěžuje takovou distribuci používat k čemukoliv vážnějšímu. Bude třeba počkat až odezní fanatismus a zaslepenost lidí, kteří distribuce směrují.

Výšeuvedené píšu jako člověk, který začínal se Slackwarem v roce 1994 a i dnes je Linux jeho jediný OS (vedle občasného koketování s Macy). Nebrání mně to vidět nedostatky - a toto je nedostatek přímo fatální. Není technický, ale politický a je daný lidskou iracionalitou.

pilukk odpověděl -

Taky mám nainstalovanou RC1 a jsem celkem mile překvapen. Co se týká přechodu ze starší verze na novější, tak já tak přecházím už několik let a nevidím v tom problém, veškeré nastavéní si to přebere a po instalaci to mám ve stavu jako před instalací. Samozřejmě bez programů a kodeků který nejsou v distribuci. Ale i tak, doinstaluje se program a ten si taky přebere nastavení jaké tam bylo. Takže pohoda, nikdy jsem neměl problém!

Vin odpověděl -

Teď by to mělo být ještě snažší, upgrade je možné provést online.

jik odpověděl -

Mně osobně sice po 8 měsících instalace také moc nevadí, také mám rád novinky, ... ale lidé okolo mě to takto neocení. A stejně tak v zaměstnání. Decentně řečeno, nepoužitelné. SLED mi nepřipomínejte, to je zajímavé pro velké nasazení, kromě toho to je pouze GNOME a to opravdu nemám zájem, když už nic jiného, tak mi vadí widgety.

Pavel Vyhlídka odpověděl -

Pro mě zůstává hlavním pracovním prostředím KDE3.5. Pro je mě nepochopitelný odklon od Konqueroru jako hlavního nástroje, a přechod k Delfínovi, jako hlavnímu souborovému nástroji. V KDE3.5 mohu konquerorem řešit většinu úkonů, které neustále používám pro práci. Kopírování, náhledy CSV souborů a nastavení vhodného kódování atd. To v novém prostředí buď chybí, nebo jej neumím správně nastavit. Jsem přesvědčen, že odklon od Konqueroru, jako od hlavního nástroje je veliká chyba. Konqueror je pro mě v původní podobě nepostradatelný. Že je graficky "načančaný" je sice hezké, ale celkem k nepotřebě. Kladivo ze zlata bude jistě drahé, jedinečné a možná i zaujme, ale pokud s ním "fláknete" do hřebíku, zůstane v kladivu díra. A vyklepat kosu s ním může zkoušet jen ňouma. Tak k čemu je nový Konqueror, který se stává tuctovým webovým prohlížečem. Asi to bude každému jedno, ale mě ne. Pavel

Vin odpověděl -

Máš nainstalovanou Cervisiu pro KDE4 (a pak asi povolený plugin pro Dolphin/Konqueror)? S kódováním nevím, ale tahle vlastnost by měla být dostupná i pro webový prohlížeč, takže to, že ti to nefunguje, mi přijde dost podezřelé. A pak si nějak nedokážu představit, že by nefungovalo kopírování, a u konqueroru si toho nikdo nevšiml.

Navíc, pokud vím, tak konqueror a dolphin používají shodný základ...

user odpověděl -

Můj názor na existenci placené verze s delší dobou podpory je veskrze kladný.
Ty rychlokvašky, které vycházejí každý skoro půlrok mně už pořádně lezou na nervy - pro pracovní nasazení je to téměř k ničemu, hodí se to k nějakému experimentování a hraní.
Ale nevidím to optimisticky. Chrlit rychlokvašky je zřejmě hlavním cílem této distribuce a pochybuji, že by tyto naše stesky někdo vyslyšel. Přešel jsem již na několika počítačích na CentOS5 a jsem spokojený. Rozdíl v kvalitě je sakra znát...

strnous odpověděl -

CentOS is not your everyday Linux. It's a server distribution, meant to be used in production environment where users do not care about what applications they have installed. It's a distro that you will most likely run without any GUI, reboot once every other year or so, if that, and upgrade only when you really must, since the inclusion of even simplest binaries could be dreadfully risky for your setup.
Tedy ano. Pro mnoha nasazeni je CentOS jiste vhodnejsi distribuci nez openSuse. Troufnu si ale tvrdit, ze o desktopu to opravdu neplati.
Pokud jde o tema rychlokvasek, pak pozorni ctenari tohoto portalu vi, ze jsem se k nemu vyjadroval jiz v minulosti a vzdy zhruba v ducchu toho, ze dle meho nazoru neni v soucasne dobe linuxovy desktop jako takovy pripraven k masivnimu rozsireni. Existence rady zcela nezavislych display a window manageru celou vec vyznamne komplikuje a linuxovy desktop je tak teprve ve fazi hledani a tvorby potrebnych standardu/frameworku, ktere umozni dostupnost stejnych funkcionalit systemu a programu v ruznych grafickych prostrdich. Takove hledani je samozrejme v komunitnim a tedy vlastne nerizenem svete open source podstatne slozitejsi nez v ciste komercnim svete softwarovych firem.

Michal Strnad

jik odpověděl -

S tímto názorem nějak nemohu souhlasit. Já si naopak myslím, že některé linuxové distribuce jsou k takovémuto nasazení připraveny velmi dobře - a OS k nim patří - jinak by šel SLED dost těžko prodávat. Je však třeba zajistit stabilitu té distribuce a samozřejmě tlačit vývoj komunitní distribuce tak, aby se zvyšovala 'blbuvzdornost'. A chce to jen minimum.
Poznámka jenom trochu mimo: Zrovna dnes jsem zasahoval u jedné paní, kde jsem instaloval na jaře OS11.1. Její syn úspěšně zrušil ikony na panelu - šlo to až příliš jednoduše. To, že je systém jako skála (ehm...), nic nemění na skutečnosti, že uživatel ho až příliš rychle zneschopní na uživatelském rozhraní. Pro BFU je jedno, jestli spadne jádro, X-ka, nebo KDE(3,4). Pokud by byla distribuce za ~500Kč (~20 Euro), která by se orientovala na uživatelskou stabilitu, byl bych ji i tady prodal.
Potíž komerční většiny současných distribucí je podle mého prakticky pouze v použitém 'obchodním modelu'. Je třeba se zbavit ideologie, prostě peníze jsou potřeba. Na jedné straně taková distribuce musí přinést dostatek peněz pro provoz, vývoj a propagaci, ale zase na druhé straně distribuční model SLEDu je pro hlavní trh nepoužitelný - pro běžný prodej je příliš drahý, kromě toho, jak jsem již několikrát uvedl, GNOME mi nesedí a nebudu ho prodávat.
Myslím, že nejjednodušší by bylo vzít tak 2-3 měsíce starou - celkem odladěnou komunitní distribuci, osekat ji trochu a od tohoto okamžiku založit život komerční distribuce - záplaty a repozitáře s tím, že po dobu cca. 1 roku budou záplaty sdílené s komunitní distribucí. Potom by bylo udržovací období, které by mohlo být dlouhé tak 3 - 4 roky.

mm odpověděl -

Velmi se mýlíte.
CentOS je na desktopu použitelný velmi dobře. Co není v distribuci doinstalujete např. z rep. RPMforge - např. kompletní podporu pro multimédia.
Navíc má výhodu v tom, že spousta výrobců softwaru, pokud podporuje Linux, pak většinou RedHat - a to je vlastně i CentOS.
Stabilita, spolehlivost, serióznost, rozumný konzervatismus. Nechci dělat advokáta, ale tak to prostě je. Tak by měly vypadat i jiné distribuce.

Aidamos odpověděl -

Copak o to, konzervatismus a s ním spojené použití pouze staršího KDE 3.5 a GNOME 2.16 + starší (stabilní, spolehlivé, ověřené) jádro by mi nevadilo. Co mi vadí je pouze Firefox 3.0, ale hlavně neskousnu poměrně zastaralý OpenOffice.org 2.3.

Neznámý odpověděl -

A to je takový problem si tam novější Firefox a OpenOffice prostě doinstalovat?
Zrovna tyto 2 aplikace nejsou závislé na neustále kvůli každé verzi distra nesmyslně generovaných repozitářích a stačí je prostě stáhnout a nainstalovat...
Centos má navíc výhodu v dlouhé životnosti, takže i repozitáře a balíky přímo pro něj jsou dlouho použitelné. Prostě skoro ideál...

strnous odpověděl -

Jisteze je CentOS pouzitelny na desktopu, nakonec stejne jako kazda jina distribuce. Rozdily mezi linuxy jsou ve skutecnosti minimalni a jsou de facto pouze v tom, na kterou cast SW kladou jejich tvurci duraz a tim tedy i v tom, jak snadno lze z uvedene distribuce kvalitni desktop vytvorit a zda to zvladne i BFU. Zde vidim mezi openSUSE a CentOS podstatny rozdil. Jakkoli je CentOS kvalitni distribuce (a bezpochyby je), je narozdil od openSUSE, ktere je rekneme "desktop-centricke", orientovane vyznamne na serverovy svet (nakonec je to jen o nekolik patentovanych a ne zcela svobodnych technologii redhatu orezany RHEL). Proto je pro BFU, casto bez byt minimalni znalosti radky a dalsich "pokrocilych" metod spravy, znatelne hure administrovatelny.
Rovnez musim rici, ze srovnavani CentOSu s openSUSE mi nepripada zrovna stastne vzhledem ke zcela rozdilnemu zpusobu vzniku i ucelu cele distribuce. CentOS prebira hotovou stabilni distribuci z RHELu (tedy vysoce stabilni enterprise distribuce) vcetne jejiho vyvojoveho cyklu. Skrze komunitni repozitare je pak doplnuje o Redhatem "opomijeny" SW. Naproti tomu openSUSE je vyvojovou platformou, na zaklade ktere onen stabilni enterprise system teprve vznika. Z toho plyne markantni rozdil v tehnologiich pouzitych v obou distribucich.Chceme-li tedy srovnavat, pak srovnavejme radeji openSUSE s Fedorou. Zde bude rozdil minimalni a je treba si uvedomit, ze bez Fedory by RHEL ani CentOS nebyly cim jsou stejne jako by SLES/SLED nebyly cim jsou bez openSUSE.

Michal Strnad

Neznámý odpověděl -

Administrovatelný je na podporovaném hardwaru podobně jako např. Ubuntu.
Ano jedná se o jiný druh distribuce než je OpenSUSE. Však také původní příspěvek měl nejspíš vyjádřit asi toto: Než se trápit s rychlokvaškou, pokud potřebujete s počítačem pracovat, použijte distribuci, která opravdu funguje.
Se SLED bych CentOS na desktopu moc nesrovnával. Pro SLED neexistují žádné komunitní repozitáře a softwaru v binární podobě je pro něj naprosté minimum.

Neznámý odpověděl -

Podarilo se vam pod tim nekomu zkompilovat fglrx 9.10? Uz nevim co dalsiho priinstalovat a porad me to pada s Package build failed!, zadny lepsi log se me nedari najit.

Laco odpověděl -

Btw: Preco je iso RC2 tak extremne velike, ze 4.2GB DVD ??? Co je tam pre pana boha za bordel nafutrovany na tom disku? Ved ked tam nie je uz KDE 3.5 tak tam predsa musi byt dost miesta aj pre vsetky jazyky ako za starych cias 10.x serie..