V druhém díle tohoto seriálu si popíšeme základní části KDE4, ukážeme si jak postupovat bezprostředně po instalaci openSUSE a jak instalovat ovladače, které nejsou součástí jádra (distribuce). Tím také naťukneme několik příkazů v terminálu (shellu).

Seznámení s grafickým prostředím

Po té, co nás přivítala úvodní obrazovka vidíme hned několik základních a stěžejních částí grafického prostředí, které si ve zkratce popíšeme.

Celá plocha v KDE4 se skládá z takzvaných plasma appletů (hlavní panel, ikony, pozadí, tray, plasmoidy atd.), které dohromady tvoří to, co dříve bylo poskládáno ze samostatných na sobě "né uplně závislých" částech (projektech). Výhody tohoto řešení jsou nesporné, naopak to přináší i nějaké nevýhody, ale o tom až někdy příště. Ve zkratce si popíšeme základní applety:

Hlavní panel (kicker)
- jak jsme zvyklí z jiných systémů (nebo předchozích verzí KDE) jsou zde základní ovládací komponenty.
1. Menu - na obrázku je otevřené. Je to ucelená nabídka softwaru a konfiguračních utilit systému. Tu kterou zde vidíte je přímo od vývojářů openSUSE, ale je možné přepnout se do klasické KDE.
2. Quick Launcher - rychlé odkazy na oblíbené aplikace.
3. Správce ploch - pokročilé rozmístění oken.
4. Taskbar - spuštěné programy.
5. Tray - spuštěné programy "na pozadí".
6. Správce zařízení - vypíše seznam připojených vyměnitelných zařízení(USB,CD,DVD) a nabídne možnosti jak s nimi pracovat.
7. Hodiny a jednoduchý kalendář
8. Správce relace - nabízí možnosti rychlého přepínání mezi uživateli.

Je dobré si připomenout, že i tyto jednotlivé části jsou plasmoidy. Pouze poskládané do předem "definovaného" panelu. Z toho vyplývá neomezená přizpůsobitelnost a variabilita. Je dokonce možné, mít stejný plasmoid zobrazený vícekrát a to na různých místech plochy. Například tlačítko menu ve spodní a horní části obrazovky a jiné.

Hlavní menu (kickoff)
- ucelená a propracovaná hlavní nabídka. Rychle dostupné oblíbené, rychlé vyhledávání a kompletní strom aplikací.

Plasma applety
- i vše ostatní jsou applety. Ikony, koš, pozadí a mnoho dalšího, které jsou ve výchozím stavu skryté, ale dají se jednoduše přidat nebo doinstalovat.

Několik důležitých kroků po instalaci

Než se pustíme do jakékoli jiné práce, nastavíme komunitní repozitáře a zaktualizujeme systém. Klikneme na chameleona (menu) -> přejdeme na záložku aplikace -> systém -> Administrátorské nastavení.

Budeme vyzváni k zadání hesla roota. Doporučuji odškrtnout "zapamatovat si heslo". Potvrdíme a zobrazí se "Řídící středisko YaST2". V tomto mocném nástroji je možné nastavovat prakticky vše, co se týká systému.
Pozor: nastavení grafického prostředí KDE má svůj vlastní program "Nastavení systému" (systemsettings). Může to být trochu matoucí.

V kategorii software -> spustíme správce programů.

V tuto chvíli máme veškerou moc nad balíčkovacím systémem distribuce. Je zde mnoho pomocných "filtrů" pro vyhledání, instalaci, aktualizaci, řešení závislostí atd. My se ale v prvním případě zaměříme na přidání komunitních repozitářů a kompletní aktualizaci. V horní liště vybereme "Repozitáře -> Správce repozitářů".

Otevře se seznam repozitářů, které máme již na našem pc přidané. Vlevo dole "Přidat -> Komunitní repozitáře"

Proběhne "Aktualizace seznamu komunitních repozitářů" a dostupné doposud nepřidané repozitáře nabídne k výběru.

Doporučuji všeobecně přidat tyto:
- ATI nebo Nvidia: ovladače (záleží podle typu vaší grafické karty).
- Packman: velké množství nejrůznějších balíčků.
- Video Lan: obsahuje nejnovější kodeky a video přehrávače.
- Mozilla: repozitář produktů Mozilla ( Firefox, Thunderbird, SeaMonkey).
- OpenOffice.org: repozitář kancelářského balíku OpenOffice.
- KDE Community: obsahuje komunitní balíčky pro KDE.

pokud chcete mít poslední nejaktuálnější, ale né úplně stabilní verzi KDE4, zaškrtněte i "KDE4:Factory:Desktop". Zbytek je na vás, podle toho co potřebujete. Já osobně přidávám "Wine" a ještě některé "doplňkové" (Additional YaST Package Repositories) z en.opensuse.org .

Výběr potvrdíme tlačítkem "ok" a začne samotné přidávání repozitářů. Pokud se chcete do budoucna vyhnout okna s varováním při instalaci jednotlivých balíčků, potvrďte v tuto chvíli import GnuPG klíče. Tím stvrdíte důvěru v přidávaný repozitář.

Následně by měli být vidět vybrané komunitní repozitáře ve "Správci repozitářů". Opět potvrdíme tlačítkem "ok" a jsme na začátku ve "Správci programů". Zvolíme "Balíček -> Všechny balíčky -> Aktualizovat, pokud existuje novější verze".

Stane se několik věcí:
- pro všechny nainstalované rpm balíčky správce vyhledá nejnovější verzi z přidaných repozitářů.
- automaticky se navrhnou vhodné ovladače pro vaší grafickou kartu (případně jiné zařízení).
- automaticky nabídne balíčky, které jsou v závislosti.

Pozor. S tímto přichází i některé nepříjemnosti:

jádro: je potřeba si pohlídat, aby dostupná verze jádra například kernel-default-2.6.25.5-1.1 souhlasila s verzí ovladače nvidia-gfx-kmp-default-*.*_2.6.25.5-1.1. Pokud tomu tak nebude, instalace ovladačů se nezdaří. Toto nastane ve chvíli, kdy na serveru openSUSE je připraveno nové jádro a v repozitářích (ATI, Nvidia) je stále původní ovladač. Nemusí to být jen ovladače, ale prostě vše co na verzi jádra závisí. Poznáte to tak, že v názvu má číslo verze jádra (např: něco-1.0-2.6.25.5-1.1.x86_64.rpm).

X11: pokud se vám nabízí aktualizace X serveru a vy už máte instalované ovladače, budete je muset minimálně znovu konfigurovat.

Tip: Nejlépe v této fázi je možné přidat potřebné programy, které nejsou součástí základní instalace. (např. mc [Midnight Commander], krusader, unrar, yakuake, thunderbird, kshutdown...). Provedeme to tak, že vlevo nahoře u "filtru" změníme ze souhrnu např. na hledat, repozitáře nebo skupiny balíčků.

Potvrdíme souhrn a započne samotná aktualizace.

To je vše. V tuto chvíli je nejen maximálně aktuální systém, ale i veškeré programy, které máte nainstalované pomocí balíčkovacího systému. V případě, že bylo součástí aktualizace jádro (kernel), restartujte systém.

Zavedení grafických ovladačů

I přesto, že nejsem zastánce grafických karet Intel, jejich podpora v distribuci (díky otevřenosti kódu ovladače) je perfektní. Ovladač je zaveden hned po instalaci automaticky. Stačí jen zapnout 3D podporu v případě, že ji vyžadujete.

Pokud jste vlastníkem ATI - Nvidia grafické karty, je zapotřebí po předchozím postupu ještě ovladač zavést.

Nvidia
- spustíme terminál -> Alt+F2 - napíšeme: konsole (nebo najdeme v menu), přihlásíme se jako root (příkaz: su), zadáme heslo roota -> příkaz: init 3 -> znovu heslo roota -> napíšeme příkaz: sax2 -r -> spustí se grafický konfigurační průvodce -> upravíme nastavení a potvrdíme -> po dokončení příkazem: reboot restartujeme počítač.

ATI
- spustíme terminál -> Alt+F2 - napíšeme: konsole (nebo najdeme v menu), přihlásíme se jako root (příkaz: su), zadáme heslo roota -> napíšeme, nebo zkopírujeme příkaz: aticonfig --initial -> dvakrát po sobě stiskneme CTRL+ALT+BACKSPACE nebo restartujeme celý systém.

Funkčnost jednoduše ověříme tak, že v konzoli zadáme: glxinfo (uprostřed výpisu v řádku OpenGL vendor a OpenGL renderer by měl být vypsán výrobce a typ grafické karty - né MESA!).

Zde je ukázka jak je tomu v případě ovladače Nvidia.

Také když spustíme: glxgears - FPS by měl odpovídat výkonu vaší grafické karty. Více zde na suseportálu .

Instalace kodeků pomocí 1-click Instalátoru

Na instalaci kodeků si ve zkratce ukážeme jak "1-click" funguje. Nejprve si tedy stáhneme ymp soubor pro KDE . Po jeho stažení otevřeme jedním kliknutím (1-click) a otevře se průvodce instalací.

Jak vidíme na obrázku, nainstalují se následující programy:
- Flash
- Java
- Poslední verze Amaroku (s podporou MP3)
- Knihovna pro kódovaná DVD (libdvdcss)
- Extra xine kodeky, pro MPEG-4 atd. (libxine1)
- K3b s podporou MP3 (k3b-codecs)
- Win 32 Kodeky (w32codec-all)

Po odsouhlasení výběru budete vyzvání k zadání hesla roota. Tím započne samotná instalace. Celý fígl je pouze v tom, že instalátor sám přidá potřebný repozitář (pokud ho tedy už nemáme) a vybere k instalaci předem definovaný seznam balíčků. Tímto jednoduchým krokem jsme doinstalovali všechny potřebné kodeky a můžeme se vrhnout na ovladače hardwaru, které nejsou součástí jádra nebo distribuce.

Instalace ovladačů, které nejsou součástí jádra (distribuce)

V této části si ukážeme jak postupovat v případě, že náš hardware není plně kompatibilní s openSUSE nebo pokud je potřeba nějaký drobný zásah v konfiguraci.

Jelikož je to v této části stěžejní, pro upřesnění zopakuji sestavu, na které probíhá testovací instalace:

základní deska: Gigabite GA-P35C-DS3R
procesor: Intel Core™2 Quad Q6600
grafická karta: GeForce 8800 GTS
paměti: 2GB DDR2
pevný disk: WD 200 GB HDD
pevný disk 2: WD 320 GB HDD
zvuková karta: Bose USB Audio
DVB-T karta: WinTV-NOVA-T PCI
klávesnice: Logitech Ultra Flat Keyboard
myš: Logitech G5 Laser mouse
scanner: Cannoscan Lide 20
3D myš: SpaceNavigator
modem: Axesstel MV110H

1. Základní deska Gigabite GA-P35C-DS3R funguje naprosto bez problému, kompletní podpora v jádře.

2. procesor Intel Core™2 Quad Q6600 byl v openSUSE také správně identifikován jako čtyř jádrový (0-3). Ale pozor, v některých aplikacích, které sice podporují čtyř jádrové procesory je přesto nutné počet jader (někde vláken) nastavit ručně. Např. Avidemux nebo starší verze Blenderu.

3. grafická karta GeForce 8800 GTS po instalaci ovladače z repozitářů (viz výše) a zavedení do X.org funguje také bez problému. Glxgears v openSUSE 11.0 dosahuje okolo 11 000 FPS. V grafických programech nevykazuje žádné chyby a hry jako Savage2 nebo ET:QW zvládá na plné detaily a rozlišení 1920x1200 bez větších problémů.

4. paměti 2GB DDR2 samozřejmě fungují bez problému.

5. pevné disky WD200GB a WD320GB HDD S-ATA rozdělené, formátované a mountované při instalaci fungují bez problému.

6. zvuková karta Bose USB Audio je správně identifikována, ale ovladač je nutno zavést ručně. I přesto, že zvuk v KDE4 funguje! To proto, že "Phonon" si s tímto typem zařízení poradí sám, ale pouze v rámci KDE4 aplikací. Proto je nutné přidat jí v YaSTu ručně. Otevřeme "Menu -> Aplikace -> Systém -> Administrátorské nastavení(YaST) -> zadáme heslo roota -> Hardware -> Zvuk". Spustí se modul: "Konfigurace zvukových karet" -> Přidat -> Výrobce: Generic -> Typ: USB Audio -> Další -> Ponecháme "Rychlé automatické nastavení" -> Další -> Konec.

Tím jsme "natvrdo" přidali obecný ovladač USB-Audio pro OSS. V openSUSE 11.0, ale není standardně nainstalovaný balíček alsa-driver-kmp-default (na rozdíl od 10.3), proto pokud chceme mít funkční zvuk i v ALSA, doinstalujeme ho (nenachází se ale ve standardním repozitáři, proto je nutno přidat si ho ručně ).

Poté by zvuk už měl fungovat nejen v KDE4 a OSS, ale i v ALSA.

7. DVB-T karta WinTV-NOVA-T PCI jak název napovídá je PCI karta pro pozemní televizní a rozhlasové vysílání. Systém jí detekuje správně i ovladač zavede sám. Jediné co je nutné udělat, je konfigurovat dálkový ovladač. Opět otevřeme Menu -> Aplikace -> Systém -> Administrátorské nastavení(YaST) -> zadáme heslo roota -> Hardware -> TV karta. Dálkový ovladač je detekován jako "CX23880/1/2/3 PCI Video and Audio Decoder".

Označíme a zvolíme: Upravit -> Další -> Další -> Zaškrtneme "používat IRC" -> Ponecháme modul a můžeme zkusit Test:

Poté potvrdíme tlačítkem Další -> Konec. Teď je potřeba vytvořit konfigurační soubor dálkového ovladače (ten co vytvořil YaST, způsobuje problémy), hotový ho stáhneme zde. a přepíšeme sním ten vytvořený YaSTem uložený v /etc. Např. tak, že otevřeme konzoli -> su -> heslo roota -> mc (Midnight Commander) -> najedeme na místo, kam jste uložili soubor z internetu a přepíšeme ten v /etc.

Dále nainstalujeme balíček kdeutils3 (ve kterém je schovaný irkick). Instalujeme Kdeutils3, protože Kdeutils4 zatím není hotový. Dále Menu -> Hledat: lirc a zobrazí se: Dálkové ovládání/ KDE3. Spustíme a přiřadíme jednotlivým tlačítkům dálkového ovladače funkce.

Nejlepší KDE aplikace na přehrávání DVB-T a videa je bezesporu Kaffeine i přesto, že je zatím jen pro KDE3. V KDE4 přesto běží naprosto bez problémů. Funguje to tak, že Kaffeine si rozumí s aplikací Irkick a ten přijímá informace od LIRC. Proto pokud jsme nakonfigurovali tlačítka a máme v tray liště spuštěný Irkick, bude dálkové ovládání s Kaffeine spolupracovat. Stačí jen naladit příslušné kanály.

8. Logitech G5 Laser Mouse funguje jako klasická 3 tlačítková myš navíc s třístupňovou regulací rozlišení (která není naštěstí závislá na OS). Zbylé dvě tlačítka (Vpřed a Zpět) jsem konfiguroval pomocí tohoto pěkného návodu .

9. scanner Cannoscan Lide 20 je plně podporován, stačí pouze konfigurovat v YaSTu. Skenovat můžeme třeba pomocí programu Gimp nebo Kooka (ten se ale už aktivně nevyvíjí).

10. 3D myš SpaceNavigator je pouze identifikována, ale jádro ani distribuce ovladač neobsahuje. Zajdeme tedy na stránky výrobce 3dconnexion.com a stáhneme binární ovladač 3dxware-linux-v1-3-0.x86_64.tar.gz (v našem případě x86_64). Zkopírujeme do /tmp. Spustíme Terminál -> Alt+F2 - napíšeme: konsole (nebo najdeme v menu), přihlásíme se jako root (příkaz: su) -> zadáme heslo. Přejdeme do složky tmp příkazem: cd /tmp a rozbalíme příkazem tar xfz 3dxware-linux-v1-3-0.x86_64.tar.gz. Následně spustíme instalaci příkazem ./install-3dxunix.sh.

Spustí se průvodce -> Zeptá se, zda opravdu chcete pokračovat -> zadáme: "y" -> Zeptá se na platformu, zadáme: "4" -> Následně znovu "y" pro automatické zavádění ovladače. Dokončí se instalace, ale zařízení stále nefunguje.

To proto, že je vyžadována sdílená knihovna libXm.so.3. Tuto knihovnu obsahuje balíček openmotif-libs. Zde ale nastává problém. Pro openSUSE je tento rpm balíček dostupný ve dvou verzích : 2.3 a 2.2.

Háček je v tom, že verze 2.3 sice je správně umístěná v /usr/lib64, ale obsahuje novější libXm.so.4. Naopak verze 2.2 obsahuje požadovanou libXm.so.3, ale je umístěna v /usr/lib/, kde jí samozřejmě 64 bitový ovladač nehledá (navíc je 32 bitová, takže je pro nás nevyhovující). Proto použijeme nejjednodušší fígl a to tak, že pomocí YaSTu nainstalujeme openmotif-libs 2.3 a v konzoli (např. pomocí MC zkopírujeme a ručně přejmenujeme libXm.so.4 a libXm.so.4.0.0 na libXm.so.3 a libXm.so.3.0.0 v adresáři /usr/lib64.

To je vše. Ovladač zavedeme příkazem: /etc/3DxWare/daemon/3dxsrv -d usb a nebo restartujeme pc. Následně můžeme otestovat správnou funkčnost spuštěním příkazu ./xcube ve složce /tmp.

11. modem Axesstel MV110H je rozpoznán, ale modul musíme zavádět ručně příkazem: modprobe usbserial vendor=0x1726 product=0x1000. Aby se tak dělo automaticky zapíšeme příkaz do souboru /etc/init.d/boot.local (musíme být přihlášeni jako root).

Tím se nám modem při každém startu pc připojí jako ttyUSB0. Teď už jen stačí doinstalovat Kppp pro KDE4 a nastavit práva kppp. Otevřeme Menu -> Aplikace -> Systém -> Administrátorské nastavení(YaST) -> zadáme heslo roota -> Software -> Správce programů -> Hledat: kppp. Vybereme a nainstalujeme balíček kde4-kppp.

Nyní nastavíme práva pro přístup k souboru kppp. Otevřeme terminál a zadáme jako root: chown root.dialout /usr/bin/kppp a následně: chmod 4750 /usr/bin/kppp .

Tím jsme (zjednodušeně řečeno) přidělili právo "uživateli" používat modem. Spustíme Kppp a nakonfigurujeme: Účet (stačí napsat pouze jméno - třeba O2 a tel.číslo (u O2 je #777) -> Modem ( Vyplníme název -> Poté vybereme nový -> Zařízení -> /dev/ttyUSB0. -> Ostatní ponecháme) -> Potvrdíme -> vepíšeme Login a heslo k vašemu providerovy.

A máme hotovo. Stačí se už jen připojit.

Závěrem

Každý problém má své řešení, je jen otázkou jak jednoduché nebo složité. Pokud na nějaký narazíte, nejprve zkuste hledat v Google . Je tu velká šance, že váš problém již někdo řešil. Také velká databáze odzkoušeného hardware se nachází na serveru ABClinuxu . Pokud ani v jednom případě neuspějete, zeptejte se třeba přímo tady na portálu. Jen je důležité projevit snahu problém řešit. Pokud nevíte jak otázku správně formulovat, nebo jak postupovat zeptáme se Google .

Příště se podíváme na obnovení "případných" zálohovaných souborů z předchozích verzí openSUSE, tipy a triky v nastavení KDE4, instalaci programů, které nejsou ve standardních repozitářích, přizpůsobení celkového vzhledu a funkčnosti grafického prostředí KDE4.