Někde jsem slyšel, že nejlepší je nejdříve nainstalovat XP a potom (přímo na disk s XP) nainstalovat ještě OpenSuse. Prý si to nebude v ničem vadit a pojede to ok. Jaký je vás názor? Budu mit notebook s 120 GB HDD. dík
22. Září 2007
#1
Suse a WinXP na jedom disku
je to jedno.. ale pokud nejdrive naistalujes XP, tak po instalci opensuse nemusis opravovat grub. ( nebot v opacnem pripade by ho instace windousu prepsala)...
,odporucam rozdelit prazdny disk progamom Gparted na oddily pre win a pre linux zvlada aj fat aj ntfs a ext2,ext3,swab lin
ja som tak skusil a bolo to bez problemov.
Samozřejmě, aby si nevadily chce to mít rozumě rozdělený disk, nejlépe ještě před vlastní instalací, alespoň na něm mít volné místo. Potom bych volil pro okna - systém něco mezi 10-15 GB + nějaké místo na data. Pro linux potřebujete minimálně dvě partyšny (jedna systémová, jeden swap). Pro systém (/) by mělo stačit 5-10 gb, ale klidně i méně když budete vědět, co přesně instalovat. Velikost linuxového swapu volte podle velikosti operační paměti (RAM), minimálně aby měl stejnou velikost. Potom můžete (ale nemusíte) přidat nějaké místo pro adresář (/home) kde budou vaše nastavení a data v linuxu.
Velikost datové partišny XP a linuxové /home volte podle toho, jak moc který systém budete využívat. Z linuxu na XP partišny budete moct, číst jdou bez problému a dneska funguje i zápis. Z XP linux neuvidíte.
Pak jsem ještě slyšel: Nainstalovat oba dva Os k sobě do nedělenýho disku, takže budou na jednom disku vedle sebe dva OS. Prý to má výhodu oproti řešení s rozdělením disku v tom, že to bude o něco rychlejší. Je to možné?
Jestli je tím myšleno nainstalovat to na disk s jednu partition tak to dosud až na výjimky moc nejde - standardní nastavení většiny Linxových dister je moutování NTFS disků jen pro čtení a dnes již snad nikdo nepoužívá pod Windows FAT32. Stejně tak Windows si neporadí s instalací na jiné než NTFS a FAT disky. Takže to jistě jde, ale není to zrovna ta nejsnazší věc - a rozhodně to nijak nezlepší ani neurychlí práci právě naopak.
Osobně zastávám názor, že nejlepší je mít samostatný fyzický disk pro Windows a samostatný fyzický disk pro Linux, ale to samozřejmě ne vždycky jde.
Nemusíš mít strach pojede to OK, takhle provozuji domácí počítač (tenhle příspěvek píši z něj) - Windows mám kvůli účetnictví a nějaké věci kolem DVD a Linux na skoro všechno ostatní.
Já bych to dělal tak, že bych na Windows vyhradil cca 20GB pro systém a zbytek vyhradil pro Linux - nejlépe vytvořit samostatné disky pro swap, systém, home a data. Disky pro Linux zejména data případně i home naformátovat s Ext3 a do Windows si nainstalovat ovladač pro Ext3. Pak je disk data i home přístupný i z Windows (osobně zatím nemám nastavený samostatný disk pro data a vše ukládám do adresáře home, ale při příští reinstalaci už vytvořím samostaný datový disk/oddíl) - je potřeba se akorát vyvarovat diakritiky v používání názvů souborů a složek/adresářů.
Nové Linuxová distra sice umí i zapisovat na windowsovské NTFS disky, ale já tenhle postup s Ext3 používám už nějakou dobu a jsem s ním spokojený.
Jinak samozřejmě nainstalovat nejprve Winsows a až potom Linux z důvodů toho, že to usnadní nastavení boot manageru, ale stejně jednou nastane situace, kdy Windows budou volat po reinstalaci a pak tě obnova boot manageru nemine, takže je to vlastně jedno.
samostatný disk data používám pro video, audio a instalační soubory jinak ano nemá smysl dávat data jinam než /home. Na druhou stranu bych nerad, kdyby mi děti či manželka zrušili některá nastavení - ono není nic jednoduššího než ve Windows smazat nějaké "podivné" soubory.
Jinak ta diakritika opravdu nefunguje - ne ve směru Linux -> Windows, ale pod Windows se zobrazují soubory uložené v Linuxu s diakritikou v názvu chybně
Preferujete tedy spis spolecny doskovy oddil FAT32 pro data (pze s NTFS zrejme Suse jeste neumi pracovat) anebo diskovy oddil daty zvlast pro win a linux?
A co kdyz to udelam naopak - spolecny diskovy odd. ext3 a do winXP doinstaluju doplnek abych mohl s ext3 pracovat?
Předpokládám, že začnete s prázdným (nezformátovaným) diskem, případně s diskem celým zformátovaným na NTFS a předinstalovaným Windows (prostě čerstvě koupený počítač):
Instalace Windows
1. vložte Instalační CD Windows do mechaniky a restartuje počítač
2. Po restartu vyberte volbu bootovací sekvence a zvolte bootování z CD nebo vejděte do BIOSu a nastavte bootování nejdříve z CD.
3. Jak se objeví volba umístění/disku dejte buď zrušit oddíly co máte popř. (pokud je disk prázdný) vytvořit nový oddíl - doporučená velikost je 20GB - a zformátujte je NTFS
4. Na tento oddíl nainstalujte Windows
Pokračuje instalace Linuxu:
1. vložte Instalační CD Linuxu (předpokládám OpenSUSE) do mechaniky a restartuje počítač
2. Po restartu vyberte volbu bootovací sekvence a zvolte bootování z CD nebo vejděte do BIOSu a nastavte bootování nejdříve z CD.
3. Při instalaci Vám instalátor sám nabídne vhodné rozdělení disku - mám ale takové tušení, že automaticky nevytvoří samostatný oddíl (partition) pro home, ale je tam zatržítko, které to umožňuje - případně bude nutné jít do ruční konfigurace (mrkněte se např. na http://suselinux.ic.cz/instalace/, kde je postup popsán i s náhledy)
4. dokončete instalaci Linuxu
Při instalaci OpenSUSE doporučuji neprovádět automatickou aktualizaci během instalace, ale nechat si to až po nainstalování systému
Po restartu bude k dispozici bootovací okno s výběrem systému do kterého se má nabootovat.
Po restaru vlezte do Windows a stáhněte si ovladač pro Ext2 (http://www.fs-driver.org/) a naistalujte jej a diskům přiřaďte písmena - osobně doporučuji přiřazovat písmeno pouze disku s adresářem home, tak, aby systémový disk Linuxu byl "neviditelný" z Windows a nedošlo "omylem" k napáchání nějakých škod. Ale samozřejmě rozhodnutí je jen na Vás :)
Já bych to udělal takto:
1. Naistaloval byh si normálně Windows
2. Pak bych si stáhnul program Virtualbox. Je to pragram na virtuální PC.
3. Tam bych si vytvořil virtuální PC s hardwarovou výbavou dle parametrů fiyckého PC (např. mám 2GB operační paměti, tak virtualnimu přiřadim třeba 750GB)
4. Do nově vytvořeného virtuálního PC bych nainstaloval linux (Váš případ openSUSE)
Má to tu výhodu, že si můžete mezi operačními systémy přepínat, zvládne to opravdu každý. Instalace VirtualBoxu má do cca 30MB.
Ondřej Kadlec