Již mě nebaví ustupovat

Vždy jsem blogoval jen na nějaké téma. Nikdy stylem můj blogísek = můj deníček. Dnes udělám vyjímku. Bude to o tom, jak se mám a co dělám.
Ale bude se to týkat počítačů, na zvěřejňování hospodských score listů apod. se cítím již příliš stár :-)

Jak jste mohli číst, zběhl jsem od openSUSE. O čem jsem už ale nepsal, že mě neuspokojila ani Mandriva. Té hrozně dlouho nejely repositáře, s čehož vychází nepoužitelné distro a musela pryč. Nad Mandrivou jsem ale hůl ještě nezlomil, jen jsem čekal, než mi dorazí dlouho chtěný externí hard-disk (500GB napájený po USB). Psali mi z ABMka, že už jej mají, v Pondělí jej tedy půjdu vyzvednout a pokusy se rozjedou na novo.

Po zastávce na Ubuntu, které ne že by bylo špatné, naopak (ale jsem rpm guy), jsem se nakonec rozhodl zběhnout z Linuxové platformy kompletně. Vrátil jsem se zpět na Windows XP. Na Vistu se totiž nepřechází, k Vistě se odsuzuje jako vyjímečný trest, a Windows 7 nejsou zatím vydána.

Dovolím si říci, že nikdo se nerodí jako Linuxák, ani já ne. Takže před několika lety jsem z Windows platformy zběhl na Linux. Za vidinou "lepšího". Windows tehdá dost hrubě trpěli na viry, stabilitu, a kazily se neuvěřitelným způsobem. O tom by se možná daly vést diskuze, ale to není předmětem tohoto blogu. Zkrátka motivace zkoušet alternativu byla veliká, ne že ne.
Z tohoto důvodu se obávám, že zájem o Linux s Windows 7 rapidně klesne.

A ač se ze mě slovutný guru nestal, snažil jsem se. Nikdo mi nemůže upřít, že ne. Linux jsem používal v různých distribucích jako jediný operační systém na svém počítači. Obecně tohle doporučuji všem, kteří chtějí Linux vyzkoušet. Jakmile totiž můžete přebootovat jinam, nikdy nic nepoladíte (trochu drsná metoda, ale nejúčinější).

Proč vám to cpu? Moje návyky a pohled na IT byly Linuxem zcela zdeformovány. V žádném slova smyslu, prostě je to tak. Návrat na Windows pro mě tedy byl opravdu více přechod, než návrat. Samozřejmě ne zcela, léta zkušeností se zcela nikdy nezapomenou. Přesto jsem byl na pár místech zmaten.

Hlavně ve výběru software. I na Linuxu se před čtyřmi roky používal jiný software, než se používá dneska. Nejde prostě nechat se na pár let hibernovat, probudit se a jít schánět ten samý software. Buď je již v dávno jiné verzi (a u Windows se stává, že ještě změní -nevýhodně- licenci, viz BsPlayer a Deamon Tools) nebo byl forknut nebo byl umrtven (takže funkce a bezpečnost v kelu) a byl zcela nahrazen jiným, lepším, ale jiným.

Měl jsem tedy před sebou pracovní plochu Windows XP, jakž takš nainstalované ovladače... a že ze mě jako Linuxáka (zvyklého mít vše aktuální) lil pot, když jsem instaloval z CDča ovladače z roku 2004. Co v nich musí být chyb, neoptimalizací, dyk když je psali, neměli o SP3 ani tušení, možná ani o SP2, co když to bude vyvolávat konflikty (s tím co se v SP3 změnilo). Stinná stránka závislosti na třetích stranách zkrátka nemilosrdně vyplula na povrch. No, zatím to jakž takž drží, akorát se noťas občas neprobudí. Ale jelikož apci ovladače jsou z roku... no ani se moc nedivím.

Popravdě, při výběru software jsem se chtěl od opensource kompletně odvrátit. Když změna, tak změna. Mohu ale oznámit, že software, co znáte z Linuxu, velmi často patří k tomu nejlepšímu, co lze na Windows najít. Toť velmi dobrá vizitka opensource.

U mě i přes snahy proti nakonec zvítězilo

OpenOffice.org
Nic proti novým MS Office, ale jsem lempl línej, co je rád, že umí, co umí a jen jsem viděl inovativní zcela jiné rozhraní (může být klidně miliónkrát lepší, furt je zcela jiné), ne-e. A když klasické rozhraní, tak staré placené MS nebo novější zdarma Open... rozhodnutí nebylo těžké. Snažím se žít s Go-oo verzí. Její 3.0 mi dost padala v "Excelu" (Calcu), Go-oo 3.1 už vypadá dobře. Navíc jsem mohl nainstalovat jazykový balíček hned. České sun oo.o vyšli teprve pár dnů zpět.

Pidgin
Komerční closed source jabber klient ani neexistuje, takže opensource to bude skoro v každém případě (vím že jsou vyjímky, ale zanedbatelné). Otázka je jaký. Úžasný a inovativní je Glu. Bohužel jeho závislost na .net frameworku z něj dělá dost nenažraného ehm. Ve Windows 7, kde je .net tvrdou a trvale běžící součástí není problém. Ale ve Windows XP, který ještě běží na starším notebooku musí nejdřív celý nenažraný .net (mám rád Mono, takže ".net" bez hanlivého přívlastku z huby nevypustím :-D) nastartovat a ... no ne prostě.
Jistě jste se již někdy pokoušeli někomu vysvětlit, že "nejlepší nemusí být nejlepší". Je to divně znějící věta, ale je v ní velká moudrost. Jako Windowsák jsem tehdá jel na, bezkonkurenčně nejlepší, Mirandě. Měl jsem vytuněné pluginy, vytuněnou konfiguraci, vytuněné všechno. Taky se mi to s aktualizacema občas hezky zes.alo. Ale hrozně jsem zlenivěl. Já se ptám, má to smysl, takhle perfektně ladit "pitomé IM"? Došel jsem k tomu že ne. Nainstaloval Pidgin, který out-of-the-box dělá vše co chci a spokojenost největší.

Geany
Opravdu obdivuji Jana Fialu za naprosto nejlepší textový editor pro Windows, PsPad. Však jej také používám - jako textový editor. Ale je to klasická vokenní aplikace s tisíci tlačíky a s tísícem konfigurací. Ta se bude líbit KDEčkařům. Já jakožto Gnomista vyžaduji, pro KDEčkaře, debilní aplikaci, co dělá jen to, co od ní chci. I když se v PsPadu dá s Pythonem docela dobře dělat, na Geany to nemá. S radostí musím oznámit, že na Windows funguje stejně dobře, jako na Linuxu, lepší řešení jsem nenašel.

Wireshark
Docela pochybuji, zda má vůbec nějakou obstojnou alternativu. Prý existuje něco placeného od Microsoftu o dvě třídy níže (četl jsem), ale byl bych doslova blázen, kdybych to testoval.

Gimp, Inkscape
Ano, alternativa je Photoshop a Corel. Ovšem jelikož si neplánuji brát hypotéku, moc do úvahy nepřipadají. Navíc co platí pro photoshopisty, platí i obráceně. Proč bych se měl učit něco jiného, když gimp/inkscape znám a skvěle dostačují. Abych byl spravedlivý, Gimpu velice obstojně konkuruje paint.net, který by měl jít i pod Monem, takže je akceptovatelný. Někdy mu dám šanci.

Nakonec nějaké drobnosti jako ssh(putty), openvpn, ...
Zkrátka i když jsem na jiné platformě, GTK software mi z toho stále bruslí dost dobře. To z mého pohledu jen potvrzuje jeho kvality. Musím si rýpnout, že Qt software tak úspěšný není. Přisuzuji to tomu, že je stylem velmi podobný Windows, takže nemůže přinést něco nového.
Dobrá, je tu skvělý SMPlayer, Mumble a VLC. U posledně jmenovaného jsem nikdy nepochopil, proč to přepisovali s plně dostačujících wxWidgets, ale ať si dělají co chtějí.

Toť tak nějak na úvod.

Teď k nadpisu. Zvlčel jsem. Jak se říká, jsem naštván na všechny a už nehodlám dělat kompromisy. Je to silně sobecký a sebestředný přístup, ale z hlediska software a internetových diskuzí si jej budu držet. Takže pokud jsem přesvědčen, že je něco špatně, nebudu tvrdit že ne. A i kdyby to mělo vyvolat flame, nebudu tomu bránit, právě naopak.
Zmínil jsem že Linux na desktop není zralý a z desktopových Linuxových distribucích je openSUSE jedno z nejhorších. Zmínil a stojím si za tím.

U openSUSE mě VELMI rozčiluje jedna věc. A to, že si o pánech, co rozhodují, jak openSUSE bude vypadat a co bude obsahovat, myslím, že možná jsou to dobří kodéři, ale na desktop jsou úplní ...
Kritizoval jsem to v komentářích a blozích několikrát, ale na speciální žádost ra100 udělám repete :-).

Připomínám, že jsem nyní flajmovací človíček, který Linux defacto už nemá rád. Imaginárně se držím za ruce s Lacem (i když ten se i přes plamenné komentáře už hodněkrát prořek, že openSUSE používá, já jsem tedy horší než on).
Vadí-li vám to, nečtěte již dále. Zbytek zápisu je věnován plivání na openSUSE.

Komentoval jsem, že propad openSUSE není překvapivý. Překvapivé je, že se na poli desktopová distribuce nepropadl ještě níže.

Musím souhlasit s komentářema, že openSUSE jako distribuce na server rozhodně není špatná. Tam bych kritiku směřoval k Ubuntu.
Jak je možné, že mi "./configure, make, make install" u Ubuntu skončí s chybama (důležité balíčky mám samozřejmě nainstalované a chybám nerozumím/ani moc nechci), zatímco openSUSE v kterékoli verzi mi to bez keců vezme a funguje.
Poladit ssh server a další také na openSUSE mnohem lepší. Podsaď nic proti. Ale já komentoval propad v kategorii desktop.

Tam výše zmíněné body nehrají takovou roli, odvážím se tvrdit, že nulovou, tohle se na běžném desktopu zkrátka nedělá.
Jelikož se nemusím ohlížet na flame-bezpečnost, uvedu, jaké body jsem si sesumíroval, že desktopová distribuce musí splňovat, jinak prostě není dobrá. Klidně se o těch bodech hádejte v diskuzích, já z nich neslevím ani o milimetr a v nich openSUSE tvrdě selhává.

- Rychlost bootu
Je mi úplně šuma, jestli někdo PC uspává nebo ne. Rychlost bootu je jeden z hlavních ukazatelů odladění na výkon a o ten jde na desktopu především. Dále má čék lepší pocit, že se nespouští milión věcí. Furt je lepší nemít nic a zbytek si pozapínat, než opak (proč je asi Firefox úspěšnější než Opera, stejný důvod). Windows zrychlují, Mac zrychluje, Ubuntu 9.04 startuje už sakra rychle, testovací verze 9.10 ještě rychleji a oznámeno dokonce bylo, že 10.04 bude startovat už jen 10s. Další optimalizace teď probíhají přímo v projektech X.org a v Linuxovém jádře. Mandriva 2009.1 zavedla speedboot, Fedora razí KMS a Plymouth.
A openSUSE? Hlemejžď nad hlemejždě a jako jediný (dle testů 11.2 milestonů) ještě zpomaluje! Pokud tohle není zpackání desktopu

- Optimalizace jádra a konfigurace na desktop
Souvisí s výkonem, takže se projeví i v oné rychlosti bootu. Je prostor, kde má jádro a konfigurace okolo berličky a ví se o tom. Máme na to feature request, existují blogy, dokonce přímo tady máme i článek od Jirky Větvičky, kde jsou ukázané další berličky, co na desktopu nemají význam, krom zpomalování. To je ale není všechno, dá se udělat více a já nepochybuji že to v SUSE vědí. Ale kašlou na to, přímo mi to potvrdili na LinuxExpu že je snadnější udržovat jedno jádro než více. O tom nepochybuji, ale desktop je desktop. Mám zas vyjmenovávat, že Mandriva to má, Ubuntu to má? Asi není třeba ne? Kdo by chtěl operační systém co je o dost pomalejší než jeho adekvátní konkurence? Já tedy ne.

- Velikost základní instalace a úklid
Opět to souvisí se zvýše zmíněnými body. Třeba Mandriva mě úžasně překvapila, když mi po instalaci řekla, že odebere balíčky s ovladači na intel wifi apod. věci, protože ten hw stejnak nemám. Ubuntu umí uklízet nainstalované sirotky a dělá to dost dobrou logikou (narozdíl od Mandrivy). Windows 7 mě vytočili, když si schroustli 5GB na základní systém bez ničeho! Opět to souvisí s dobrým pocitem z distra, že se snaží neplýtvat úložným místem, neplýtvat pamětí, neplýtvat procesorovým časem. Zde openSUSE poráží jen Windows 7, za ostatníma distribuce se opět propadá k posledním příčkám, pokud neinstalujete LiveCD, kde zas nemůžete vůbec nic upravit.

- Dostupnost software bez nutnosti upgradu OS
Nezkoušejte na mě "to si zkompiluješ, to si backportuješ, to si...".
Prdlajz si. Dobré desktopové distro musí mít takové balíčky, abych software "nakupoval" jako nakupuju v sámošce. Tohle chci, tohle chci, tohle chci. Kvůli tomu balíčkovací systém vznikl, kvůli tomu vznikly jeho přívětivé front-edny. A další věci, jako online-shopy vznikají. Tady jsou na koni asi nejvíce Debian a Arch. Ale openSUSE díky BuildService dotahuje a já tomu dost fandím.
Čemu ale nefandím je neuvěřitelný bordel v BuildService. To dělaj lidi, řeknete si. Chyba lávky, lidi z Novell/SUSE by vám měli jít příkladem. Ovšem jakým příkladem? Když se podíváte, jak nádherně a přehledně udržují KDE repositáře...
Takže platforma je, ale najít v ní něco, to je mít stovky repositářů a solidně si kolidovat o konflikty. Platforma je, z hlediska desktopu ale epoužitelná, takže jako když není (ale nakročíno je skvěle).

- Aplikační rolling update
Dovedu pochopit, že se odladí nějaká sestava jádra ovladačů, knihoven. Proti tomu nic. Ale i na Windows XP nemám problém nainstalovat si nejnovější Mumble, Firefox, OpenOffice, dosaďte si co chcete.
Tady selhávají všechny Linuxové distribuce. Vyjma Archu apod., Ubuntu to zachraňuje snadným přechodem na vyšší verzi, tím se odrolluje i distro - proč ne. openSUSE to ale neřeší žádným způsobem. Včera jsem chtěl z openSUSE 11.0 hrát wolfíka s přáteli. Nedošlo k tomu, oni, Windowsaři měli novější Mumble a nebylo to zpětně kompatibilní. Novější verze Mumble ale už chce novější Qt a pokud nejste kutil, jste prostě v pr...
Takováhle věc (životnost distra +- půl roku?!?!) na desktopu také nemá co dělat.

Takže se pan Viktor ptal, co si myslím - a vy - o propadu openSUSE v hodnocení desktopových distribucích.
Své body jsem uvedl a z jejich pohledu dopadlo openSUSE ještě moooc dobře, já bych ho nejradši z tabulky desktopových distribucích vyrazil úplně. Také jsem pro něj nehlasoval. Můj hlas dostal v Enterprise a Serveru.

A zpět k rozhořčení. Hodně z těchto věcí jde vyřešit. Ale já u openSUSE nevidím ani náznak vůle. Z historie mých neúspěšných bugů uvedu gksu. Je to utilita, která je hojně používána na získávání práv pro GTK aplikace. Například velmi užitečný keytouch jej vyžaduje. Ale v openSUSE dodnes není, protože je tam gnomesu. No a co, že vám nefungují aplikace?
Za tohle přirovnání mě zkamenujete, ale každé přirovnání má něco ukázat, proto i toto berte s rezervou. Je to snaha o čistou rasu. Slyšel jsem už hodně výtek na některé workaroundy Ubuntu. Jenže ty alespoň fungují. Musím si odplivnout, že "čistá rasa" u openSUSE je preferována před funkčností. A znovu se ptám, je takovýto přístup vhodný pro desktop? Znovu si odpovídám, není.

Slzy mi pak do očí vhání, když čtu např. Aničku ohánět se tím, jak je openSUSE pro desktop nejlepší distribuce. Snad výsledek ankety lidem v SUSE alespoň trochu otevře oči a konečně si uvědomí, že není a bez změny přístupu ani nebude. Ale ze zkušeností o tom pochybuji.
Osobně sázím, že 11.2 žádné zlepšení v těchto bodech nepřinese a v další anketě se propadne ještě níže.

Tak to by bylo pro dnešek všechno.

Autor: Ilfirin

Komentáře

Dragoneti odpověděl -

není možný, co to s váma lidi je?:-) Výsledky té ankety na abclinuxu spoustu lidí nějak demoralizuje. Všude se jenom rozebírá „neúspěch“ opensuse, to se vážně nedá číst. Osobně nemyslím, že to je takový problém. Já jsem začínal s 10.1 a řekl bych, že ten pokrok v každé další verzi je hodně znatelný. Po celkovém vylepšení a hlavně zrychlení Yast2 jsem s opensuse v podstatě jako uživatel zcela spokojený. 11.1 mám ho na několika počítačích, s různým HW, pracují na nich lidé s různými požadavky a nenarazil jsem na žádný větší problém (používám vždy stabilní verze, žádné factory). Občas samozřejmě také zkouším jiné distribuce a nejsem ani fanatický odpůrce windows, ale s opensuse v současné době prostě nemám problém. Ve spojení s Gnome je 11.1 naprosto výborná. Podle mě za propad 11.1 může akorát špatný marketing a spojení s tehdy ještě hodně problémovým KDE4. (Osobně se mi KDE4 docela zamlouvá a doma ho používám, ale na druhou stranu mě trošku děsí stále chybějící plně funkční aplikace, zvláště pak třeba Quanta Plus...) Ale tohle jsou už spíš problémy KDE4 než opensuse. A osobně si myslím, že není důvod k nějaké panice a že s vydáním 11.2 s už s relativně stabilním KDE4 se popularita opensuse zase zvedne, pevně tomu věřím:-)
A že někdo chce přejít třeba na Mandrivu nebo Windows7, proč ne? Ale zase bych z toho nedělal nějaké moc srdcervoucí cinty:-)

Aidamos odpověděl -

Quanta+ už se asi nezmátoří. Stránky jsou více jak rok mrtvý (nic se tam neděje). Tvorba stránek ve Quantě stejně moc uživatelsky přívětivá nebyla a navíc to co chvíli slítlo. Používám KompoZer pod Winem, protože nativní linuxová verze má problém s GTK 2.14 a vyšším, na GTK 2.12 to bylo v pohodě. Jak už jsem někde psal, Quanta+ má ohromnej potenciál, ale na vývoj se kašle.

Aidamos odpověděl -

Přesně! Taky moc nechápu jak bych editoval HTML stránky zrovna v NetBeans. Navíc to ani není WYSIWIG editor, což Quanta+ i KompoZer jsou.

randy odpověděl -

ako sa edituju stranky? ja editujem tak, ze si nejaku stranku otvorim a editujem. to dokazem aj vo vim. pre vacsie projekty je najlespie nejake ide a tym je napriklad aj netbeans. doplna syntax html, php, js, css .. jednym klikom mi vytvara verzie a kontroluje, ci nerobim chyby. ano, z moznosti netbeans pouzivam mizive percento, ale urcite toho dokaze omnoho viac, ako quanta. a obcas sa hodi aj nejaky query nastroj k databaze a to opat netbeans dokaze na jednotku.
ak tym wysiwig to myslite vazne, tak dalsia diskusia s vami nema zmysel. uspesne ste sa zaradili medzi profesionalov, ktori tvoria web strany vo worde a frontpage

Aidamos odpověděl -

Dělat stránky ve Wordu je samozřejmě zhovadilost a blbost a ani to moc dobře nejde, ovšem kdyby FrontPage generoval validní stránky, tak je velmi dobrým nástrojem.
A nejspíš podle Tebe je i wysiwig editor Adobe Dreamwaver s cenou přesahující patnáct tisíc korun taky nástrojem pro amatéry, že?

randy odpověděl -

Zlato, nejak si skocil z kompozera na dreamweaver.
Neviem, v akom stave je dnes, ale dakedy to nebolo nic moc a urcite profesional neklikal web cez wysiwig. Je to dobre tak na analyzu rozlozenia prvkov na stranke (ja na to pouzivam firebug), ostatne si kazdy radsej napise. Ale mozno som len ja zaspal dobu a php/js skripty pisem rucne. Skutocni profici aj tie teraz uz len klikaju.

Aidamos odpověděl -

Adobe Dreamweaver nepoužívám, ale ten je na tom samozřejmě vývojově stejně jako Photoshop nebo Illustrator a tedy je ve verzi CS4, jinak aniž bych chtěl dělat reklamu (navíc něčemu co nepoužívám) http://www.adobe.com/cz/products/dreamweaver/
Jinak samozřejmě ummí HTML, XHTML, XML, PHP, CSS, JS, atd. Mně stačí obyčejné HTML.

Dragoneti odpověděl -

Jj. toho editoru Quata+ je fakt škoda, měl solidní potenciál. Mně tedy ani nějak moc nepadal, ale ten vývoj opravdu delší dobu poněkud vázl. Jinak jsem se díval na ten KompoZer a vypadá solidně. Ten mi nějak úplně unikl. Takže dík za tip!

Aidamos odpověděl -

V poslední době jsem zkoušel téměř všechny nejnovější distribuce. Ubuntu 9.04, Kubuntu 9.04, Ubuntu Studio 9.04, Linux Mint 6 a 7, Fedoru 10 a 11, Mandrivu 2009.1, no a vždycky jsem se po pár dnech či hodinách vrátil zpět k openSUSE 11.1. Distribuce jsem zkoušel plnohodnotně nainstalované na notebooku, tedy v žádném VirtualBoxu a podobně. Nejdéle mi vydrželo testovat Ubuntu a pak Linux Mint. Nejkratší dobu jsem měl Fedoru a pak Mandrivu. Prostě openSUSE (s KDE 4.2) u mě vede na plné čáře. Kdybych musel utéct jinam, tak by to asi bylo Kubuntu. Ale rozhodně ne Windows. Používám Windows a ostatní majkrosoftí věci pracovně, instaloval jsem teď tři stroje známým (dvakrát Windows XP, jednou Vistu) a domů bych to něchtěl ani zadarmo. Pořád řešit nějaký viry (minimálně se obávat infekce), shánět soft po všech čertech (to by mi vadilo asi tak nejmíň) a hlavně pak řešit jeho aktualizace a s nimi (a nejen s nimi) spojené postupné zpomalování systému až k nepoužitelnosti. Ne, díky, nechci. Všechno v Linuxu není růžové a bezproblémové, ale pořád se vztekám a sprostě kleju rozhodně míň než při používání platformy Windows. A to prosím pracuju jako lektor (převážně malého měkkého) softwaru, takže danou problematiku znám velmi detailně i se všemi klady a zápory.

artemio odpověděl -

Tak mám takovou nejasnou předtuchu že jako věčný nespokojenec a hledač něčeho nového a lepšího stejně svého klidu nedojdeš. Četl jsem už spostu stesků jak se každý rok některé distro Linuxu nevyvede a po vydání nové verze je všechno jináč. Sám píšeš že k vistě je člověk odsouzen, díky tomu že je to asi opravdu katastrofa tak to mrkvosoftu trvalo jenom pár let než vydá novou verzi a ne celých 10. Dále jsem se dočetl že v ovladačích XP byla spousta chyb a postupem času byly napravovány (sp3). Nechce se mi bod po bodu odpovídat na každý odstavec ale to co mrkvosoft řeší léta je v Linuxu opraveno během měsíců nebo existuje nějaká alternativa (myslím obecně, samozřejmě že jsou vyjímky které se z neznámých důvodů neřeší).
Zvláště mě vždy zaujme rychlost staru systému, pokud sedím u kheplu několik hodin tak nevidím zásadní rozdíl mezi startem 10s, 20s nebo minuta. Startovací časy jsou měřeny v laboratorních podmínkách na ideálním HW takže steně se nikdy nedočkáš aby ti systém naběhl téměř okamžitě. Čas spuštění prodlouží i synchronizace hodin s NTP serverem, jentak mimochodem je u XP katastrofická. Kromě toho že probíhí asi po 14. dnech tak ani čas není přesný.

Ad1 "U openSUSE mě VELMI rozčiluje jedna věc. A to, že si o pánech, co rozhodují, jak openSUSE bude vypadat a co bude obsahovat, myslím, že možná jsou to dobří kodéři, ale na desktop jsou úplní ..." a co pánové z mrkvosoftu dělají na objednávku update nebo opravy?

Ad2 keytouche funguje bez problémů.

Osobně si myslím že po nepříliš vydařeném období přechodu z KDE 3.5 na KDE 4 a po vývoji který situaci ustálí bude 11.2 zase OK.

Nevím proč ale na nojbuku mi nejlíp šlapaly sudé verze a navíc poloviční KDE 3/4 taky nic moc.Nevím jak proběhl přechod mezi KDE 2 na 3 ale v současné chvíli to chce trpělivost.

Ještě bych vyzdvihl jednu vynikající vlastnost openSUSE kterou nikde nikdo nezveřejňuje a to že při reinstalaci automaticky nabídne připojení /home adresáře a ze 1/2 hoďky je všechno zase v poho u widlows je reinstalace na pjekně dlouho a potom teprve instalit základní věci ale to se mi nechce rozepisovat.

Závěr: Věčně nespokojený bude hledat až zabloudí.

ra100 odpověděl -

Apon co zatial viem, napisem ;-)

Priznam sa aj ja, ze ma rychlost openSUSE momentalne srdi a preto som to aj nacrtol vo factory.
Ale nie je zas fer porovnavat rychlost openSUSE 11.1 a Ubuntu 9.04, alebo novej Fedory11, pretoze 11.1 je uz pol roka stary produkt.
Ubuntu 9.04, alebo nova Fedora pouzivaju ext4 a relatime. Kdezto Milestone2 uz ma ext4, ale relatime zatial este nie. Finalna 11.2 uz by mala mat.
Skusil som Milestone2 s ext4 a relatime a mozem potvrdit, ze casy (aspon co sa tyka spustania aplikacii su takmer identicke ako v Ubuntu 9.04). Takze je tam jednoznacny posun.

citujem z root.cz - Fedora 11: běh na krátké tratě

"Kernel v F11 je vylepšen ještě o jednu věc, a to relatime. Kdo se trochu zajímá o výkon linuxového kernelu, je mu známa nevýhoda mechanismu atime, který s každým přístupem k souboru aktualizuje jeho časovou značku. Tato vlastnost je vyžadována POSIXem a má svůj význam. Protože ale zápis atime zpomaluje diskové operace (musí nastat při každém čtení), někdo jej úplně vypíná. Takové řešení ale není ideální. Proto již před časem vznikl mechanismus, který atime značku aktualizuje jen někdy. Tento mechanismus je díky vývojářům Fedory začleněn do kernel 2.6.30 a pro Fedoru backportován do 2.6.29 a jmenuje se relatime. Ingo Molnar označil odstranění atime za jedno z největších zrychlení diskových operací za dlouhou dobu."

Co sa tyka tej rychlosti bootu, je to relativne.
Opat citujem z root.cz - Fedora 11: běh na krátké tratě

"20s startup

Řekněme, že Fedora si neklade zbrkle nereálné cíle, ale klade si nereálné cíle postupně. A tak zatímco v F10 byl úkol 30s startup a oblast zlepšování se zaměřovala především na start Xserveru, v F11 je za úkol 20s startup. Na stránkách vývojáře, který se tímto zabývá, najdete i porovnání některých distribucí..

Harald na to jde vědecky, a tak kromě bootchartu se snaží identifikovat největší jedlíky výkonu disku. Jako pět nej z nich označil

* modprobe (celkem pochopitelné),
* gconfd-2 (který mi pije krev od té doby, co se startuje i se SeaMonkey),
* setroubleshootd (ve kterém vidí možnost zlepšení),
* xkbcomp a
* rpcbind.

Setroubleshoot byl nakonec z výchozího startu systému odstraněn a byl přepracován readahead, aby jednak běžel s nižší prioritou, a za druhé, aby se seznam „přednačítaných“ knihoven apod. aktualizoval po manipulacích s balíky (odtraňování, přidávání). V současné době trvá start na jeho testovacím systému 22–24 s. Na mém (viz výše) to je 57–69 s. Jak vidno, je tedy výsledek této snahy hodně relativní. Přestože chápu důležitost rychlé připravenosti systému, připomínají mi snahy zobrazit uživateli co nejdříve přihlašovací obrazovku chování operačního systému, jehož jméno se nesmí vyslovovat a který sice výzvu ke stisku Ctrl+Alt+Del zobrazí brzy, ovšem po ní následují minuty pozorování otravného startu toho, co skutečně potřebujete – grafického prostředí. Škoda, že se stejná pozornost nevěnuje i suspendu a hibernaci, ale třeba na to časem dojde. Teď se soupeří ve startupu."

"Mac zrychluje, Ubuntu 9.04 startuje už sakra rychle, testovací verze 9.10 ještě rychleji a oznámeno dokonce bylo, že 10.04 bude startovat už jen 10s."

Potesilo to aj mna, ale ma to jeden hacik. Ten cas 10 sekund bude prisposobeny referencnemu netbooku Dell Mini 9, ktory ma ale SSD disk. Takze takyto cas ja napriklad na mojom 5200 otackovom hdd nedosiahnem ani ked sa po...

Ked som ale porovnal boot openSUSE Milestone2 a Ubuntu 9.04, Ubuntu startuje sakra rychlo. Myslim, ze si to vyvojari uvedomuju. Ale uvidime aka bude finalna 11.2.

randy odpověděl -

licencne podmienky pre enterprise su mi nezname, ale mame zakaznikov, ktori maju vsade len a len windows.
napr jednemu zakaznikovi na vacsine desktopov pobociek bezi jedna jedina .net aplikacia, ktora sa cez webdav pripaja na centralny server (nejaka java vec pod rhel + oracle pod rhel). plne by postacoval linux + nejaka centralna sprava (napr zenworks), ale naco by to robil? itckari su uz vycviceni, peniaze na licencie a servis maju, kedze ide o statnu firmu .. a tak su vsetci radi...zakaznik, subdodavatelia, a hlavne microsoft ;)

diamonds-notebook odpověděl -

Hodně zajímavá tabulka :)

Jen bych klidně doplnil, jak je to s Microsoftem a podporou (víc právníků než techniků) - pokud člověk dojde pro podporu s tím, že má od nich legálně a tím většinou draze zakoupený systém, odkážou ho na nějaké školící středisko, aby si zaplatil školení.

S pozdravem
Petr Malý

Ilfirin odpověděl -

Já jsem blogoval, vy jste komentovali.
Furt jsem přemýšlel nad tím, co schází. A už to mám :-)
Je čas řeči čísel, zaměřte tedy svoji pozornost na anketu na titulní stránce.

xhc odpověděl -

ale ved je to jasne .. ilfirin proste nenasiel to co od operacneho systemu vyzaduje - no otazne je ci taky operacny system splna ilfirinove poziadavky na 100 %

- no asi nie, preto je otazne zasa to kolko percent ma linux a kolko windows... u mna ma to percento naviac samozrejme linux a opensuse ...ja dalej nic neriesim - skusal som rozne distra - opensuse nehovorim ze ma 100 % ale najviac z ostatnych a to je to coho sa drzim ..

ps: tymi percentami nemyslim ten zas*any dotaznik na vhodnu linuxovu distribuciu!

diamonds-notebook odpověděl -

No, řekl bych, že je tu jiný problém. Stačí se podívat na Ilfirinovu aktivitu a hned je člověku jasné, že je něco jako guru pro opensuse. Tudíž i uživatel značně pokročilý.

A tady vidím stejný problém, o kterém se tu kdysi psalo - že jedna z vývojářek opensuse toto distro doma nepoužívá a že je s ním nespokojená. OpenSUSE je totiž vyvíjeno primárně pro koncové lidi. A tito nepoznají nějaké chyby, se kterými se potýkají ti, kteří

  • se podílí na vývoji (nebo i lokalizaci)
  • testují OpenSUSE
  • provádí hlášení chyb
  • aj.

    Stejně jako ta vývojářka - používá tuším debian (?), protože jí prostě OpenSUSE přijde moc "jednoduché". A taky, každý preferuje něco jiného. I my jsme si vybrali na základě nějakých preferencí - dali jsme linuxu přednost před "widlema". Já osobně se třeba taky vždycky vracím k OpenSUSE (a teď budu možná ještě radši, zkouším dostat ext4 do systému). Ale myslím, že ani jeden nemáme nároky tak vysoké jako Ilfirin.

    A ten dotazník bych určitě tolik nezahazoval. Ze své praxe vím, že dotazníky na spokojenost jsou jedním z nejdůležitějších prvků marketingu a každá vývojářská skupina z nich musí čerpat.

S pozdravem
Petr Malý

Ilfirin odpověděl -

A pokud se zadaří, mohl bych levně dostat Mac mini.
Zcela novej rozhodně kupovat nebudu, ale levně starší ...

tkubicek odpověděl -

Musím dát v mnoha věcech za pravdu...Taky mě neskutečně štve, že většina verzí aplikací je svázaná s verzí distribuce...a to je jedno, jestli openSuse, nebo Ubuntu...Většinu dne pracuji na MacOSX, jako záložní PC tu mám staré Pentium s Windows 2000... i na 9 let starý systém, jako je Windows 2000 seženu a nainstaluju během chvilky nejnovější verzi Firefoxu, Thunderbirdu, Openoffice, Pidgina, Vlc playeru, Inkscapu, Gimpu, atd s v této kombinaci mám sice staré, ale docela svižné PC s novými aplikacemi...To samé je na MacOSX, mám 10.4.11, což je starý systém cca 2 roky, ale nemám problém s novými verzemi...Když si teď budu chtít nainstalovat nový Adobe balík, tak kvůli tomu přece nebudu instalovat novou verzi systému... Stačí mít ale rok starou verzi linuxového distra a balíčky prostě nejsou, s backporty už se pak většinou ani nikdo nezabývá...U staršího Pc to pak znamená buď používat staré verze aplikací, ale svižnější systém, nebo novější aplikace, ale za to pomalejší (novější verzi) systému...Ono mi osobně přijde logické, mít stabilní systém, na který člověk nemusí několik let šáhnout a jen podle potřeby aktualizovat aplikace...Nebo všichni máte čas každého půl roku přeinstalovávat PC a pokaždé odlaďovat kupu věcí, které zrovna nefungují???...Jen na okraj...Kromě MacOSX používám řadu let doma ještě PC s Ubuntu a v práci s OpenSuse...

Ilfirin odpověděl -

Ještě jsem nenašel inteligentní distribuci, co by tohle řešila.
Resp. co by lidi okolo ní tohle řešili (např. jako ve Windows, s přibalenými knihovnami).

jik odpověděl -

No, abych řekl pravdu, tak nové distribuce instaluji z výhradně lenosti, případně protože se vylepšovaly administrační nástroje (OS 10.3 - 11.1), ale nikoliv proto, že by v nich nešly nové verze programů. A právě OpenSUSE je v tomto zcela vzorové - v nejhorším případě pár devel balíků a zdroják a nejsvětější trojice ... a zatím jsem neměl jedinkrát problém. U Ubuntu a Mandrivy to problém býval (když jsem to zkoušel, proto jsem zůstal u OS).
Stará verze jádra? Když to vyhovovalo v době instalace, tak jsem zatím nenašel jediný problém později, proč to měnit. S jádrem mám problém se zvukovkou, který řeším tak nějak průběžně od verze 11.0 a zkouším různá řešení, tam zrovna moc spokojený nejsem, ale mám dojem, že to je důsledek PA. A to je tak vše.
Co se týče starší/svižnější, resp. novější/pomalejší, to je pravdy vždy a všude s jedinou výjimkou a to bylo pouze KDE 3.0 ... KDE 3.5, především u SuSE/OpenSUSE.

tkubicek odpověděl -

Dobře, ale běžný uživatel asi nebude nic kompilovat...To asi už není o uživatelské přívětivosti...Měl jsem na mysli to, že nové verze se už standartně neobjeví v repozitáři, ani v backportech...Když budu chtít pro MacOSX, nebo Windows třeba nejnovější VLC player, tak taky nebudu kompilovat, ale stáhnu si hotový instalátor...U linuxových dister to ale funguje tak, že právě musím povýšit verzi (včetně jádra), abych ty novější verze aplikací měl standartně v repozitáři...což v podstatě znamená každého půl roku reinstal..

Aidamos odpověděl -

Jen si kopni. A co třeba nějaký konkrétní argument, nebo souhrn argumentů? Co Ti vadí nejvíc (kromě těch miliónů chyb)? Když jsou těch chyb milióny, nahlásils alespoň jednu? Nebo jsi jen přišel prudit z dokonaléhu Ubuntu, nedejbože dokonalých Windows?