Sbohem a šáteček

openSUSEVážení přátelé a kolegové. Je to tu. Končím s openSUSE. Odcházím tam, kam již před drahným časem zmizel jeden ze zde nejaktivnějších uživatelů Ilfirin, a to k Ubuntu. Co mě k tomu vedlo? Nebojte se, nezmizím jak pára nad hrncem bez toho, abych se s vámi nepodělil o své důvody.

Distribuci openSUSE jsem používal od konce roku 2006, tedy od verze 10.2. Předtím jsem používal jen velmi krátce Mandrivu 2006. Pár let jsem strávil s KDE 3.5 a poté i s KDE 4. Začal jsem s KDE 4.1, protože první verze 4.0 byla nepoužitelná. Postupně jsem sledoval, jak se KDE 4 vyvíjí, zlepšuje se, a jak se zvyšuje jeho stabilita. Celou dobu jsem ho obhajoval, že je ve vývoji, že se zlepšuje, že ta další verze, na kterou jsem vždy netrpělivě čekal, bude zase o kus lepší a dočkal jsem se, ač to trvalo déle než bych si přál. Verze 4.7 už byla velmi použitelná, přestože občas vytuhla celá Plasma, ve verzi 4.8 jsem zaznamenal regresi a ztrátu některých funkcí (např. "přejmenovat na místě"), v KDE 4.9 jsou již tyto funkce opět zpět, problémy s tuhnoucí Plasmou zcela ustaly a systém KDE se dostal do skutečně velmi použitelného stavu. Občas jsem zkusil i jinou distribuci ať už s KDE nebo GNOME, ale musím uznat, že žádná distribuce, ani Kubuntu ani Mageia není na tom s KDE tak dobře jako openSUSE.

To, proč jsem nepoužíval a GNOME 2.x jsem též shrnul v článku zde na portálu. GNOME 3 jsem zkusil, celkem se mi svou moderností i zalíbilo, ale opět k dosažení jeho větší použitelnosti jsem do něj byl nucen přespříliš zasahovat a věnovat jeho nastavení mnoho času. To mi trochu vadí i u KDE. Po nové čisté instalaci trávím přespříliš času jeho nastavováním. V Ubuntu s jeho Unity toto neřeším. Jednak se tam moc věcí nastavit nedá a jednak to není skoro potřeba. Dříve jsem na Unity pohlížel s hlubokým despektem stejně jako na GNOME 3 a ptal jsem se proč proboha vytváří další grafické prostřední koncepčně zcela odlišné od předchozích verzí, proč Canonical nenapne síly a nepomáhá dostat do lepšího stavu GNOME 3 když už tu je. Dnes už se neptám, pochopil jsem. Pochopil jsem to po tom, co jsem to dříve přehlížené Unity vyzkoušel. S odchodem od openSUSE a KDE je mi trochu smutno, rád bych u nich zůstal, ale jak se říká, můj pohár trpělivosti právě přetekl. To, co mě odrazuje od dalšího používání openSUSE, uvedu v tomto článku.

Apper, PackageKit, YaST

Aktualizační nástroj Apper evidentně využívá PackageKit. Apper vyhledal a nahlásil 32 aktualizací. Při jeho otevření pro provedení těchto aktualizací jen v prázdném okně rotuje kolečko a nic se neděje, asi je znovu hledá, a bohužel nenachází. Po kliknutí na tlačítko "Zkontrolovat nové aktualizace" to vypadá, že něco hledá, ale taktéž nenachází, přičemž toto hledání nejde zrušit. Na co tam to tlačítko "Zrušit" vůbec je? Klikám na tlačítko "Zrušit" opakovaně, ale Apper načítá dál a samozřejmě nenačte. Podotýkám, že se jedná o novou čistou instalaci.

Také velmi často po spuštění Správce programů nebo Správce repozitářů v YaSTu vyskočí hláška o tom, že "PackageKit blokuje správu softwaru" s možností "Vyžádat si ukončení PackageKitu?" (viz obrázek).

packagekit

Zvolím "Ano" a nic se neděje, k žádnému ukončení tohoto procesu nedojde, a to jsem samozřejmě YaST spustil jako root, jen po chvíli opět vyskočí hláška o blokaci s nabídkou ukončení PackageKitu, a tak pořád dokola dokud PackageKit svou práci nedokončí. Tak proč mi tu možnost ukončení vůbec nabízí, když je k ničemu a nefunguje? Pakliže nechci čekat až PackageKit milostivě načte repozitáře, musím PackageKit zabít ručně ve správci procesů. PackageKit je tak stále jedna z prvních věcí, které po nové instalaci jakékoli verze openSUSE odinstalovávám. Oproti tomu aktualizační nástroj v Ubuntu pracuje spolehlivě, neobtěžuje a nezdržuje.

Jak již bylo řečeno, nejen PackageKit, ale i samotný YaST dlouho načítá obsah repozitářů. Stav je stejný už mnoho let a nikdo s tím nic nedělá, zůstalo jen u slibů o tom, jak YaST bude rychlý. Není, a i samotná instalace balíčků je pomalá. Mezi stažením jednotlivých balíčků je prodleva cca 10 sekund a to i v případě, že se balíčky stahují ze stejného repozitáře (viz obrázek – všimněte si widgetu sledování sítě).

instalace

Skoro to vypadá, že se YaST před každým stažením dalšího balíčku znovu a znovu připojuje k aktualizačnímu serveru. A pozor, žádné další stahování na pozadí mi neběží. V Ubuntu je obnova repozitářů v Synapticu záležitostí několika sekund, oproti několika minutám v YaSTu (PackageKitu), stejně tak instalace balíčků je rychlá a bez prodlev. No a samozřejmě Centrum softwaru pro Ubuntu je kapitola sama pro sebe. Instalaci programu v něm zvládne opravdu i naprostý BFU, a ani nemusí dopředu vědět, jak se onen balíček jmenuje, což je v openSUSE nemyslitelné.

Další malou kapičkou je to, že ve Správci repozitářů nelze přidat komunitní repozitář "openSUSE Build Service – Virtualizace (VirtualBox)" (viz obrázek). To opravdu nikdo nekontroluje, že jsou alespoň ty oficiální (komunitní) repozitáře funkční a dostupné?

virtualbox-repo

Co mi ale asi bude chybět, je YaST jako mocný nástroj nejen v grafickém, ale hlavně v textovém režimu. Tak snad ho na Ubuntu nebudu postrádat. Zatím jsem ho za ty tři týdny nepotřeboval.

Mozilla a spol.

Firefox, Thunderbird i KompoZer (tedy vše založené na jádru Mozilla Gecko) se ukrutně dlouho spouští, a také LibreOffice a Midnight Commander. Firefox se spouští 20 sekund, což oproti openSUSE 12.1 je pokrok, tam se mi spouštěl 28 sekund. A to pokaždé, tedy i při opakovaném spuštění.

Vůbec podivně se chová zmíněný Midnight Commander (v konzoli příkaz "mc"). Ten se spouští rovnou minutu. V openSUSE 12.1 se spouštěl bleskurychle, okamžitě po zadání příkazu. Zajímalo by mě, na co tu minutu čeká, nebo co mu zabraňuje se spustit. To mi vážně hlava nebere.

Toto chování se projevuje stejně jak na 64, tak na 32 bitovém systému a dokonce i ve virtuálním stroji ve VirtualBoxu. Nainstaloval jsem totiž openSUSE 12.2 i do VirtualBoxu pod Ubuntu. A chová se to stejně jak v KDE, tak v GNOME.

Naopak v Ubuntu 12.04 se vše spouští okamžitě a to dokonce i když je to Ubuntu virtualizované pod tím samým openSUSE 12.2, kde spuštění trvá dlouho. Virtualizované Ubuntu s omezenými prostředky je rychlejší než nativně běžící openSUSE. Firefox a LibreOffice se na Ubuntu spouští do tří sekund a při opakovaném spuštění během sekundy. Stejně tak Midnight Commander naběhne bez měřitelné prodlevy.

Ptám se, na co mám čtyřjádrový procesor na 3,2 GHz a RAM 8 GB DDR3, když čekám na spuštění aplikací déle než kdysi dávno na 486ce se 4 MB RAM a Windows 3.11?

Drobnosti

Správce úloh v panelu KDE (a to i na KDE 4.9) občas přestane po najetí na panel zobrazovat miniatury oken a má tam jen lištičky s názvy souborů (aplikací), skoro to vypadá jak když není zprovozněna 3D podpora, což pravdou není. Jak jsem vychvaloval stabilitu a použitelnost KDE, tak tohle to trochu sráží, ale nevím, zda je vina na straně KDE nebo operačního systému jako takového, případně ovladačů grafické karty.

Nutně potřebuji dva samostatně instalované pluginy do editoru GIMP. V openSUSE 12.1 nebyl problém je nainstalovat. Bohužel se kompilují, nicméně jejich kompilace je hotová za pár sekund a je navíc velmi triviální na dva příkazy, kterými jsou "make" a "make install", což zvládne i cvičená opice. Na openSUSE 12.2 kompilace skončí chybou, přestože mám nainstalované všechny potřebné devel balíčky a další knihovny. Podotýkám, že vím, že na 64b systému potřebuji pro ony pluginy 32b knihovny, jenže ono to bohužel nefunguje ani na čistě 32b openSUSE 12.2.

Další kapitolou je Pulse Audio. Používám dvě zvukové karty. Nastavení zvukových zařízení v KDE je vážně nepřehledné až chaotické, nehledě na to, že také musím nastavit v YaSTu, která zvuková karta je výchozí, jinak ať si nastavím v KDE jak chci, co chci, po restartu je to opět jinak. Nakonec jsem to nastavil a poprvé v životě si Pulse v openSUSE nechal, ovšem jaká je pohoda nastavit to samé v Unity, to je nesrovnatelné. Dřív jsem si liboval, jak je KDE vysoce konfigurovatelné. A že je snad trochu nabobtnalé a místy nepřehledné, říkal jsem tak ať, to mi nevadí. Jenže začátečníkům jsem radši pokrytecky doporučoval a instaloval Linux Mint. Dnes už se mi ta skládačka KDE trochu zajídá. Jak už jsem tu zmínil, musím nastavit tisíc věcí abych byl spokojen. Výchozí KDE je pro mě nepoužitelné už jen zakázáním dvojkliku a tou výchozí hlavní nabídkou KDE (Spouštěč aplikací), o kterou se zasloužilo právě openSUSE. Řeknu vám, zlatý Lancelot.

Zprovoznění bezdrátového adaptéru také někdy bývá horor. Jen se podívejte, co všechno musí člověk provést pro zprovoznění bezdrátového adaptéru, který není podporován hned bezprostředně po instalaci systému. Napsal jsem k tomu návod. A v Ubuntu? Tam to jen nahlásí, že jsou dostupné nesvobodné ovladače, člověk je povolí a za chvíli se připojí k bezdrátové síti. Prostě Linux pro lidi.

Doma potřebuju sdílet složky pro systém Windows na jiném počítači prostřednictvím Samby. Jak se můžete přesvědčit prohlédnutím dalšího mého návodu, ani to v openSUSE rozhodně není procházka růžovým sadem. V Ubuntu nainstaluju Sambu prostřednictvím Centra softwaru, spustím ji pomocí ikony, přidám adresář, který chci sdílet, nastavím mu maximálně dvěma kliknutími oprávnění a je hotovo. Netřeba podrobného desetistránkového manuálu jako v openSUSE.

Sémantický desktop Nepomuk jako takový ještě v KDE skousnu, ač jej nepoužívám, ale zapnutí indexace a následné vyhledávání dat v počítači prostřednictvím Nepomuku (dříve Strigi) je zoufalé a poskytuje absolutně nesmyslné výsledky, kdy dostávám všechno možné, jen ne ty soubory, které jsem používal často a v nedávné době, klidně před pěti minutami. Oproti tomu vyhledávání v Unity a klidně i ve Windows 7 je bezproblémové a dává relevantní výsledky.

Ještě jedna drobnůstka se týká Firefoxu. Velmi často se mi v openSUSE 12.2 i 12.1 stávalo, že Firefox po spuštění hrabal cca deset minut na disku. Když jsem Firefox ukončil, disk ztichl. Po opětovném spuštění Firefoxu se disk rozcvrčel znovu. Co proboha těch deset nekonečných minut dělá? Na Ubuntu ani nikde jinde se mi toto nestalo. Na openSUSE poslední dobou skoro každý den. Nemám ve Firefoxu žádné nedůvěryhodné doplňky, nepomohlo ani vyčistit historii, mezipaměť, cookies, offline obsah a podobně. Firefox hrabal na disk pořád. Co tam zapisuje nebo co tam hledá? Nesnáším, když nevím, co a proč program dělá s mými daty.

EDIT: Doplnění dalších drobnůstek

Napadly mě další dvě věci, které jsem ještě neuvedl, tak to touto editací činím. Jedná se opravdu o maličkosti, ale někdy i opravdu maličkost potěší nebo naopak zamrzí.

Pro cloudovou službu DropBox se v openSUSE 12.1. a 12.2 s KDE používá místo nativního klienta DropBoxu nástroj KFileBox. OK, to mi samozřejmě nevadí. Ale proč v jeho nastavení zvolím pro "Upload Rate" volbu "Don't Limit" a po restartu PC je zpět "Automatically"? V Ubuntu si DropBox tuto volbu pamatuje.

Jak jsem již zmínil, tvořím stránky AudioLinux a zabývám se tam ve velké míře zpracováním audia na Linuxu. Pro možnost zpracování zvuku v reálném čase je třeba zprovoznit zvukový server JACK. V openSUSE musím provést dost složitý a zdlouhavý postup, pro který mám na webu také návod. Velmi příjemně mě v Ubuntu překvapilo, že tuto proceduru vůbec nemusím podstupovat. Ubuntu se mě totiž při instalaci JACKu samo okamžitě zeptalo jestli chci povolit realtimeové zpracování, já samozřejmě řekl, že ano, a o víc jsem se nemusel starat. Opět se tedy potvrdilo heslo, které Ubuntu razí, tedy "Linux pro lidi".

Závěr

Možná jsem měl zůstat ještě alespoň nějaký čas na openSUSE 12.1, mohl jsem tušil, že vše nebude tak růžové, přestože (a nebo možná právě protože) se openSUSE zhruba o dva měsíce zpozdilo kvůli jeho ladění. Ale nemám nejmenší chuť už dále čekat půl minuty na puštění internetového prohlížeče. Pakliže mi řeknete abych si nainstaloval Google Chrome, odpovím děkuji, nechci, používal jsem ho měsíc a s úlevou se vrátil k Firefoxu. Jinak ano, Google Chrome se na openSUSE spouští rychle. Jestli se někomu spouští rychle i ten Firefox, tak mi řekněte, proč ne mě, proč se spouští dlouho i ve virtualizovaném systému, a dále mi vysvětlete proč na stejném hardwaru se Firefox v Ubuntu spouští okamžitě, stejně jako se spouští okamžitě i ve virtualizovaném Ubuntu. Dokonce se Firefox spouští rychleji i na Ubuntu nabootovném z live CD než v nainstalovaném openSUSE. Kdyby to byla věc hardwaru, tak aby se to v různých systémech pravděpodobně chovalo stejně, ale takhle se dá jednoznačně za viníka označit systém openSUSE a přesvědčte mě o opaku.

Jinak nebojte se, openSUSE si nechávám nainstalované ve VirtualBoxu, sem na portál hodlám i dále přispívat článečky a radami ve fóru, stejně tak se budu snažit udržovat aktuální články týkající se openSUSE na mém webu AudioLinux.

Ještě pro zajímavost, kdyby chtěl někdo pátrat po hardwarových příčinách, zde je má aktuální hardwarová konfigurace:

Základní deska ASUS M4A87TD/USB3
Procesor AMD Phenom II X4 955 Black Edition (3,2 GHz)
4 x 2 GB moduly operační paměti CORSAIR DDR3 1600 MHz CL9 XMS3 DHX
Grafická karta MSI N460GTX-M2D1GD5/OC (nVIDIA GeForce 460GTX)
Pevný disk WESTERN DIGITAL Caviar Black 640GB 64MB cache
Zdroj CORSAIR CX600

Autor: Aidamos

Komentáře

standa.e odpověděl -

Člověče, teď jsem si ho na 12.1 zkusil vypnout a zapnout - a fakt během vteřiny ;-) Ale také je pravda, že první spuštění je rozhodně delší.

jik odpověděl -

Nic není dokonalé a nic není věčné. Já jsem se SuSE od verze 7.0 a po slavné éře s KDE 3 jsem začal s KDE 4.3 ... nic moc a také jsem se koukal okolo. Dnes je to již v pořádku a snahu utéci zase nemám - jen si občas říkám, že ten počítač posledních 10 let dělá v zásadě to samé, jen operační paměti mám tak 10x více ... ale to je obecné postesknutí, to ani OpenSUSE, ani Ubuntu, ani Windows neřeší.
Musím OpenSUSE pochválit, přestože před chvílí jsem tady na webu napsal takové trochu hororové zkušenosti s update KDE. Yast mi chodí, jak má, od verze ~10.2 je naprosto vynikající. Prostředí stabilní, repozitáře v pořádku a perfektně "zásobené" - OpenSUSE nebylo nikdy v lepší kondici, než dnes. Zpoždění mi docela vyhovovalo - alespoň jsem nemusel tak brzo zase instalovat ...
Pokud se týče stesků (jen jsem to prolétl) - mě se osvědčilo, přiznávám, že to není zrovna košér, ale vždy po několika letech je zdravé smazat adresář ~/.kde. KDE je dnes příliš složité a příliš nedokumentované a někde asi zůstávají problémy. Za jeho největší problém považuji to, že nelze pro uživatele zamknout panel. Bez hrabání se v dokumentaci to prostě není idiottenfest řešení. Bohužel.
K tomu Firefoxu: můj syn má ve zvyku mít v něm otevřeno asi 50, možná více, stránek - docela by mě zajímalo, není-li to podobný problém. No, já vím, že by to problém být neměl, ale ... zase ta paměť a hrabání na disku ... a mám rád rychlou odezvu. A já osobně Firefox prakticky nepoužívám - v 95% případů vyhovuje a bleskově chodí Konqueror.
Tomu půlnočnímu veliteli nerozumím, vůbec nechápu, o co jde, ale zase bych začal tím .mc. Mě osobně, právě jsem zkoušel, nastartuje, ne, než bys řekl 'švec', ale než bys řekl 'š'.
Co se týče Nepomuku a ... Akonadi. To jsou podle mého hlavní slabiny a uvítal bych možnost jejich odstranění. Ale poslední problém s KMailem jsem měl v OS 11.4, takže Akonadi možná časem vezmu na milost. Nepomuk mám prostě zatím zakázán, přestože by se mi občas nějaké vyhledávání hodilo.

Hodně štestí

Aidamos odpověděl -

Kompletní smazaní konfiguráků je první, co jsem zkoušel, samozřejmě to v ničem nepomohlo. Jo a .mc v systému vůbec nemám. Taky tomu Midnight Commanderu nerozumím, ale první, co jsem zkoušel v úplně čisťounký instalaci pod VirtualBoxem bylo nainstalování a následné spuštění mc. Čekal jsem opět minutu. Googlil jsem řešení jak blázen, strávil jsem na tom spoustu času a nechci obětovat už ani minutu navíc. Nejsem sám, kdo měl s mc stejný problém. Dotyčnému to nedělalo jen když se odpojil od sítě, což mě nepomohlo, a stejně bych to za řešení nepovažoval. Ano, v openSUSE 12.1 se mi mc taky spouštěl bleskurychle.

Ta pomalost YaStu je v nativně nainstalovaném systému, ve virtualizovaném a dokonce i na mém služebním notebooku s úplně jiným hardwarem. Stejně tak zdlouhavé spouštění Firefoxu a podobně.

Aidamos odpověděl -

To jsem psal v článku, že je to jedna z prvních věcí, které odinstalovávám.

Aidamos odpověděl -

Tak návrat k openSUSE někdy v budoucnu nevylučuju, Mám ho ve VirtualBoxu a budu ho tedy po očku sledovat ;-)

Aidamos odpověděl -

Ne že bych se cítil nepostradatelný, ale budu se pravděpodobně vyskytovat nadále i tady (když budu mít čas, chuť a náladu), a pak hlavně na svém webu AudioLinux. Na fórum Ubuntu si zatím chodím i já sám jen pro rady :-)

Aidamos odpověděl -

Tak potřetí: PackageKit je jedna z první věcí, které po nové instalaci systému odinstalovávám. Psal jsem to v článku, psal jsem to i v dalším komentáři.

KDE jako takové, a případné jeho bolístky, mi vadí ze všeho nejmíň. Jestli jsem uvedl půlku kritiky na něj, to bych neřekl, ale i kdyby ano, tak evidentně daleko závažnější je ta druhá půlka, která mě donutila ke změně distribuce.

Chce to víc snahy? A co jsem asi tak těch pět let dělal? Máš z mých stránek http://www.audiolinux.cz/clanky.html dojem, že se tomu dostečně nevěnuju?

Aidamos odpověděl -

Ano, mohl jsem článek nedávat jako článek, ale jen jako příspěvek do mého blogu, což ovšem nic nemění na tom, že by se objevil v naprosto stejné podobě na hlavní stránce portálu, přesně tak, jak je teď, jen s tou poznámkou, že se jedná o blog a nikoli o článek. Každopádně myslím, že jsem pro openSUSE a i pro tento portál udělal dost na to, abych si mohl dovolit nějakou kritiku. Chtěl jsem též vyvolat diskuzi o současných problémech openSUSE (samozřejmě i s vědomím, že brečím na špatném hrobě).

Jinak na zlepšení stavu čekám již více než jedno vydání openSUSE a už mám za to, že jsem čekal dost. Potřebuju upravovat fotky a nemůžu čekat tři čtvrtě roku až vyjde další verze, jestli ty dva potřebné pluginy do GIMPU v ní půjdou zkompilovat. A jestli sis nevšiml, tak jsem psal, že např. spouštění Firefoxu se v openSUSE 12.2 o deset sekund oproti verzi 12.1 zlepšilo, tedy jsem na zlepšení čekal, ale dočkal jsem se jen částečně. Proč se mi spouští Firefox a všechno ostatní na Gecku tak dlouho a přitom většině z Vás ostatních okamžitě, to vážně netuším. Každopádně v Ubuntu za stejného použitého hardwaru se mi tyto programy spouští okamžitě. Tak kde je chyba? Píšeš, že mám asi málo snahy. Nemáš ani představu kolik hodin jsem strávil hledáním proč se mi Firefox, Thundebird a spol. spouští tak dlouho, stejně jako jsem teď X hodin pátral po tom, v čem by mohl být zakopaný pes s tím minutovým spouštěním Midnight Commanderu. Googlil jsem, řešil jsem, zkoušel jsem všechno možný, a nic. Dokonce jsem stáhnul a nainstaloval 32 bitový systém, pak jsem při další čisté instalaci druhý den místo KDE zvolil GNOME, nepomohlo nic z toho. Vážně už mě to nebaví.

Aidamos odpověděl -

Doplnil jsem článek o to, co mě ještě napadlo. Najdete to pod nadpisem "EDIT: Doplnění dalších drobnůstek"

standa.e odpověděl -

Chlape, nevím, mám zkušenosti maximálně s verzí 12.1 (a mc se mi objevuje okamžitě a FF nestartuje pomaleji než u oken), ale spíš mi to připadá, že sis prostě prostě jen tentokrát vytáhl tu příslovečnou krátkou sirku ty - nic víc. Tohle známe přece všichni, že zrovna u nás se objeví problémy, které jiní nemají a že co mi chodilo najednou nechodí...a druhým naopak.
Na druhou stranu ano, umím si představit, že ti bouchly saze. Chce to klid a nadhled filosofa. A pokud si odladíš nějakou subverzi, tak se jí drž dokud to jde (já třeba víceméně o jedenáctkovou řadu jen letmo škrtl). Z mé zkušenosti platí, že útěk k momentálně "funkčnějšímu distru" znamená jen to, že ještě nevidím úskalí, které tam na mě čekají, a tak se mi zdá momentálně skvělé - a až ta úskalí objevím - asi je spíš otázka hrdosti, zda si to přiznám. ;-) Dříve či později i u toho Ubuntu zjistíš, že není každý den posvícení a budeš mít chuť někomu rozbít hlavu.
Ale ty to přece víš, ne?

Aidamos odpověděl -

Ne tentokrát! To dlouhý spouštění Firefoxu a LibrreOffisu už mi dělá minimálně 3 verze openSUSE zpět. Proto jsem furt čekal jak na smilování, že další verze openSUSE to vylepší. Nestalo se tak, alespoň ne v mém případě. A jinak ano, pod openSUSE 12.1 se i mně mc spouští okamžitě. Pod 12.2 na něco (nevím na co) minutu čeká. A já už prostě čekat nechci.
Na Ubuntu mě zatím nesere nic, jen si musím ještě najít některé nástroje, na které jsem zvyklej. Chybí mi tu tak kvalitní prohlížeč obrázků jako je GwenView. Ano, mohl bych si ho nainstalovat i pod Ubuntu, jenže když k tomu přidám i KIPI pluginy, které mi na Ubuntu vážně chybí, tak se mi s tím naistaluje skoro celé KDE, což nechci. Unity mě zaujalo, je vážně vymazlené, funkční a poskytuje mi pracovní pohodlí, jaké jsem na KDE neměl (nečekal jsem, že já jako zarytej KDEčkař tohle vůbec kdy řeknu, ale je to tak a musím si to přiznat).

Aidamos odpověděl -

Ano, souhlasím s Tebou, že je někde v systému chyba. Ale už z výroby. Protože když nainstaluju standardním způsobem systém na čistý disk bez uživatelských souborů, po instalaci v něm neudělám naprosto žádné zásahy, jen bezprostředně po jeho instalaci do něho přidám standardním způsobem balíček mc, tento spustím ve standardní konzoli a on nabíhá minutu, tak ani chyba na mé straně být nemůže.

Aidamos odpověděl -

Schválně jsem teď nainstaloval openSUSE 12.2 na úplně jiný počítač. Můj osobní počítač, o kterém celou dobu píšu, má procesor AMD a grafickou kartu nVIDIA. Tuto dnešní instalaci na čistý disk jsem provedl na služebním notebooku s procesorem Intel Core2Duo a grafikou ATI. Nebudete mi věřit, ale Midnight Commander se spouští v konzoli ne minutu, ale rovné dvě minuty (měřeno stopkami). A jen tak mimochodem, Firefox se spouští 26 sekund pokaždé, LibreOffice 18 sekund první spuštění, 8 sekund opakované spuštění.

Aidamos odpověděl -

No, divné to sice je, ale zas tak ojedinělý případ to není.

Každopádně existuje i případ, kdy mc startoval člověku na openSUSE 11.2 dokonce deset minut! Nicméně a i tato rada mi nepomohla.

P.S.: Ono to skoro vypadá, tím jak tu furt řešíme blbej Midnight Commander, že můj odchod byl v přímé souvislosti s ním. Tak to rozhodně není, to byla jen taková poslední kapka, spíše kapička. Těch daleko závažnějších důvodů bylo víc, a každý z nich přispěl svou vahou k mému konečnému rozhodnutí.

Aidamos odpověděl -

a) nepoužívám NetworkManager, ale právě IFUP
b) psal jsem už v jiném komentáři, že jsem to zkoušel a nepomohlo to. Dokonce jsem se i odpojil od sítě a nic. A stejně bych to za uspokojivé řešení nepovažoval. Přece start nějakého programu nemůže být závislý na tom jestli je připojená síť a jakým způsobem. A jestli ano, tak by měl dotyčný programátor radši jít okopávat brambory.

jik odpověděl -

Když to tady tak ještě pročítám, napadá mě, že pes je možná zakopaný v hw. Schválně bych prořádně projel disk a paměť a zkusil vzít jiný disk a instalovat na něm, případně stávající disk na jiném PC. Že K/Ubuntu běží dobře? Nemusí nic znamenat.
Zvláštní je, že i 2. počítač... Je to divné, mám AMD 3jádro a žádný podobný problém nemám. Jiné instalační médium? Ta síťová rozhraní?

*** Teď jsem si vzpoměl, že před rokem jsem měl také takovou pitomost: občas zatuhávala komunikace na síti. Tehdy jsem si naposledy hrál (právě s Ubuntu - bylo to v pořádku). Buzeroval jsem poskytovatele (dost dlouho, oni nic nemohli najít) a nakonec, asi po roce, začal haprovat počítač. Nová střeva a po problémech ani památky. Tak bych se podíval po přepínači, směrovači, wifi apod. - zkusit vyměnit za jiný.

Aidamos odpověděl -

Nějakou nekompatibilitu hardwaru s openSUSE nevylučuju, ale do teď (alespoň co se týká toho zpropadeného mc) se nějak ve velkém měřítku neprojevovala (až na to dlouhé spouštění některých programů). Každopádně vylučuju problém hardwarový jako takový. Jak jsem psal, chová se to stejně špatně jak na desktopu s AMD+nVIDIA, tak na notebooku s Intel+ATI. Čili instalace na "jiném" disku proběhla a dokonce i ve virtuálním stroji. DVD s instalací jsou stažená a vypálená správně. Dokonce jsem stáhnul DVD dvě, totiž (jak jsem již psal) se to chová stejně jak na 32b tak na 64b systému. Navíc v každém případě Midnight Commander, Firefox i Thunderbird jsou stažení ze sítě z repozitářů. Nepomohla tomu ani žádná stávající aktualizace systému.

Aidamos odpověděl -

Myslím, že unáhlená volba to nebyla. Už o tom uvažuju dost dlouho a nějaký čas to testuji. Dost dlouho jsem se odhodlával do toho praštit a vůbec toho nelituju. Zatím jsem i s Ubuntu spokojen, moc much jsem neobjevil, spíš mušky. Kupodivu mi i Unity sedlo parádně. Fakt vymazlený prostředí, ač jsem si nemyslel, že tohle zrovna já někdy vůbec řeknu.

K tomu MC, to jste mě pobavil, já ho teď v klasickém terminálu pustil úplně poprvé. Používám totiž terminál Guake, kde tento problém není.

Jinak pro neznalé: Guake je vyjížděcí terminál ve stylu hry Quake (od toho ten název), spouští se rychle a pohodlně klávesou F12. Pro KDE je alternativa terminál Yakuake. Doporučuju, vysoce návyková záležitost.

Aidamos odpověděl -

Špatnou funkci IPv6 asi neovlivním, žádných možností pro jeho nastavení jsem si v YaSTu nevšiml. Nicméně částečně si musím nasypat popel na hlavu a uznat, že na tom IPv6 něco je. Nastavit ho (jednoduše) není jak, a ani bych jak nevěděl. Každopádně jsem ho v YaSTu v modulu Síť rovnou vypnul. Radikálně to pomohlo, ale jen na rychlost načítání repozitářů a na rychlost stahování balíčků, tedy bez prodlevy mezi každým následujícím balíčkem. Ale Firefox, Thunderbird, LibreOffice i ten zatrolený MC se pouští furt stejně dlouho, tedy dlouho. Vypnul jsem IPv6 i přímo ve Firefoxu v "about:config", ale taky beze změny. Každopádně díky alespoň za tento tip. No jo, ale co až jednou (a ten čas tu bude co nevidět), to IPv6 bude nutně potřeba?

Bongo odpověděl -

Konecne jsem se i ja registroval, tak predchozi anonymni prispevek jsem psal ja ;-)

Spatne fungovani IPv6 opet neni vina SUSE, ale spis site ke ktere je pocitac pripojen. Na IPv6 neni nic tezkeho a pro uzivatele by pri spravne fungujici siti nemel klast zadne naroky (diky automaticke konfiguraci). V YaSTu se da IPv6 nastavit stejne jako IPv4, nepotrebuje nic zvlastniho. Sam na sobe (mam prime IPv6 spojeni do Internetu diky siti HKfree.org) jsem si mohl otestovat, ze IPv6 v SUSE funguje bez problemu a hned na prvni naslapnuti aniz by bylo nutne cokoliv nastavovat :-)

S tim mc opravdu nevim cim to je, ale mne take startuje bez problemu ihned (nemeritelny cas). Start FF a LibreOffice je pomalejsi to uznavam, ale nedokazu rozklicovat zda vinou SUSE nebo jich samotnych.

Stránky

Přidat komentář

Filtered HTML

  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd> <img> <h2> <pre>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.